Koštunicova vládní Demokratická strana Srbska rovněž protestuje proti plánu EU vyslat do Kosova policejní a civilní misi o počtu 1 800 expertů.
Podle premiéra by vstup mise na srbskou půdu mohl vést k vážným problémům země a EU. "Můžeme s Bruselem spolupracovat pouze tehdy, když bude Evropská unie plně garantovat suverenitu a nedotknutelnost Srbska v mezinárodně uznaných hranicích," uvedl Koštunica.
Podle srbského premiéra není také možné, aby bylo Srbsko členem Severoatlantické aliance. "Vzhledem k roli NATO při rozdělení Srbska a ke ztrátě 15 procent našeho území musíme vyhlásit vojenskou neutralitu," vysvětlil Koštunica.
Zablokování dalšího sbližování s NATO a s EU má být kvůli evropskému postoji ke Kosovu základní linií srbské zahraniční politiky.
Nezávislost možná už v únoru
Evropská unie a Spojené státy označily na středečním zasedání Rady bezpečnosti OSN možnost shody o budoucnosti Kosova za vyloučenou. Odmítly také ruský a srbský požadavek pokračovat v jednáních.
Albánci, kteří tvoří devadesát procent obyvatel Kosova, dávají opakovaně najevo, že se Srbskem už vyjednávat nebudou a vyhlásí samostatnost v případě nutnosti i jednostranně.
Albánští politici by se k tomuto kroku mohli odhodlat někdy v prvním čtvrtletí příštího roku. Podle bělehradského deníku Večernje novosti by se vyhlášení nezávislosti Kosova mohlo odehrát 6. února 2008.
Postoj členských státu EU k budoucnosti Kosova zatím není jednotný. Nejsilněji proti jednostranně vyhlášené nezávislosti vystupuje Kypr, proti jsou i Slovensko, Rumunsko nebo Řecko.
