Srbové chtějí vztyčit obří kříž na hoře, z které ostřelovali Sarajevo

Bosenští Srbové oznámili, že na kopci nad Sarajevem hodlají vztyčit monumentální pravoslavný kříž, který bude připomínat tisíce srbských obětí války. Obyvatele Sarajeva však kříž rozhořčil, bosenští Muslimové chtějí vztyčení kříže bránit vlastními těly.

Dělostřelecká jednotka bosenských Srbů asi pět kilometrů od Sarajeva. | foto: Profimedia.cz

Před dvaceti roky tu stály srbské baterie děl a tanky, které pálily dolů na Sarajevo. Vždy, když z tohoto největšího kopce na jih od města zahřmělo, znamenalo to pro lidi v Sarajevu, že se blíží smrt. Během obléhání města v letech 1992 až 1996 zahynulo na jedenáct tisíc lidí a dalších padesát tisíc bylo zraněno. Mnoho z nich střelami a granáty, vystřelenými ze stanovišť srbských sil právě na hoře Zlatiště.

Proto je pro mnoho Sarajevanů šokem a provokací, že by na místech, kde stála srbská děla a tanky, měl být vztyčen dvacet šest metrů vysoký zlatý pravoslavný kříž jako památník šesti tisíc bosenských Srbů, kteří během bojů o Sarajevo zahynuli, mnozí z nich v bosenských táborech.

Branislav Dukič, šéf Svazu vězňů zajateckých táborů, oznámil, že jeho organizace, která sdružuje srbské zajatce, již byli drženi v táborech muslimsko-chorvatských sil, už má všechna povolení ke stavbě. Dukič dodal, že už v létě tohoto roku bude památník, který bude vidět ze všech míst Sarajeva, vztyčen. "Na pamětním kříži budou jména 6 600 Srbů, kteří zahynuli při 1 425 dní trvajících bojích o Sarajevo," uvedl Dukič.

Je to hanebnost, zlobí se Bosňáci

Dukič přiznává, že bosenští Srbové chtějí křížem připomenout, že i oni měli své oběti války a že i oni byli vězněni v "koncentračních táborech", což bosenští Muslimové (neboli jak se říká v současnosti Bosňáci) a bosenští Chorvaté popírají. "Srby nazývají teroristy a agresory. Jejich pohled je takový, že Srbové byli agresoři a Bosňáci byli oběti," uvedl pro server Vijesti.ba Dukič.

Hojící se jizvy

Podívejte se, jak se dvacet let od války změnila tvář Sarajeva.

Bosňáci ze Sarajeva však berou vybudování obřího kříže jako čistou provokaci. "Je to jen zlomyslnost vůči obětem. Byla by hanebnost postavit takový monument na místech, z nichž byli Sarajevané zabíjeni dělostřelectvem a odstřelovači,“ řekla pro server Balkaninsight předsedkyně Svazu civilních obětí války Sarajeva Senida Karovičová.

"Nenecháme takový památník postavit. Proti takovému rozhodnutí se postavíme, a to nejen slovy," varovala bosenské Srby. A ke snahám o relativizaci odpovědnosti bosenských Srbů za vyvolání války Karovičová dodala, že o tom jasně hovoří rozsudky Mezinárodního soudní tribunálu pro bývalou Jugoslávii.

Válka neskončila

Tajemník svazu Muzafer Teskeredzič jde ještě dál. "Budeme vztyčení kříže bránit vlastními těly. V Sarajevu bylo zabito jedenáct tisíc lidí, z toho bylo 1 600 dětí. Na místě, odkud byli zabíjeni naši milovaní, teď tomu chce někdo postavit oslavný kříž. Nedovolíme, aby se to stalo," uvedl Teskeredzič, jenž za války ztratil otce a sestru.

Proti výstavbě památníku se postavily i nevládní organizace, které upozorňují, že srbský monumentální kříž na takovém místě může rozpoutat novou vlnu etnické nesnášenlivosti mezi Bosňáky, Srby a Chorvaty. "Křížem na hoře Zlatiště chtějí jeho iniciátoři dát obyvatelům Sarajeva vzkaz, že se nikdy nebudou moci cítit bezpečně, že válka neskončila, ale byla jen pozastavena," uvedla ve zprávě organizace Gariwo její šéfka Svetlana Brozová.

Bosna a Hercegovina se jako stát snaží překonat následky války, ale spolupráce mezi bosenskými Srby, Chorvaty a Bosňáky stále příliš nefunguje.