Pro Albánce v Kosovu je to značně nevítaná komplikace v době, kdy se snaží získat podporu pro svůj nedávno zrozený stát.
Pro Srby, kteří se často považují za obětního beránka všeho balkánského vraždění, jsou obvinění obsažená v knize naopak důkazem "poloslepé spravedlnosti". A to zejména poté, co byl bývalý kosovský premiér Ramushe Haradinaje zproštěn všech obvinění z válečných zločinů, kterých se měl dopustit jako velitel kosovských povstalců. Bělehradská národní rada v pátek vyzvala OSN, aby odhalení řádně prošetřila. O důkladné vyšetřování pak oficiálně požádala haagský tribunál i ruská vláda.
Kosovský ministr spravedlnosti Nekibe Kelmendi okamžitě označil tvrzení za "výmysly Carly del Ponte či samého Srbska". "Čtyřikrát jsem se s ní soukromě setkal a nikdy se mi o těchto podezřeních nezmínila," dodal Kelmendi.
Nynější švýcarská velvyslankyně v Argentině Carla del Ponte s odvoláním na svědky píše o tom, že v červnu 1999, kdy po bombardování Srbska obsazovaly jihosrbskou provincii Kosovo jednotky NATO, bylo až tři sta lidí převezeno v nákladních vozech do severní Albánie.
Většina obětí byli kosovští Srbové, ale byly mezi nimi prý i ženy z Albánie a také z Ruska a dalších slovanských zemí.
Jeden ze zdrojů Carly del Ponte dosvědčil, že osobně "dovezl odebrané orgány" na letiště do Albánie. "Vězni, kterým byly odebrány ledviny, si už byli vědomi toho, co je čeká, a podle zdroje vyděšeně žádali, aby byli ihned zabiti," píše Carla del Ponte.
Exžalobkyně tvrdí, že za obchodování s tělesnými orgány měli stát vysoce postavení geriloví bojovníci Kosovské osvobozenecké armády. Celá operace pak podle ní vyžadovala spolupráci albánské tajné služby.
Del Ponte: "Vyšetřování brzdili všichni včetně NATO"
Tvrzení Carly del Ponte podpořila renomovaná nezávislá organizace sledující dodržování lidských práv Human Rights Watch. V dopise datovaném 4. dubna, zveřejněném však až o víkendu agenturou AP, organizace vyzývá kosovského premiéra, aby ověřil pravdivost obvinění ve spolupráci s albánskými úřady. "Někteří mladší a zdraví zajatci byli živeni, vyšetřováni lékaři a nebyli nikdy biti," uvádí se v dopise. Byli dopraveni do areálu u albánského města Burrel asi 90 kilometrů severně od Tirany. Tam jim "lékaři odebrali vnitřní orgány".
"Těla obětí mohou být pohřbena na hřbitově u žlutého domu asi 20 kilometrů jižně od Burrelu," píše se v dopise. Podle del Ponte vyšetřovatelé OSN dům prohlédli a nalezli chirurgické nástroje a stopy krve, ale nebyli s to určit, zda šlo o lidskou krev.
V knize haagská exžalobkyně neskrývá svou nespokojenost s tím, že její snahy pochytat zločince brzdil nedostatek spolupráce na všech stranách - srbské, albánské, ale i na straně NATO.
Švýcarská vláda, pro kterou del Ponte nyní pracuje, není z vydání memoárů nadšena. Opakovaně Carlu del Ponte vyzvala, aby knihu s názvem "Lov: já a váleční zločinci" nepropagovala. Podle vlády totiž obsahuje prohlášení, která si nemůže vládní reprezentant dovolit. Počátkem dubna měla del Ponte publikaci odprezentovat v Miláně; namísto toho byla svým nadřízeným povolána zpátky na své pracoviště v Buenos Aires.
