Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srbsko a Kosovo znovu rozdělily barikády. Objížďka vede přes Brusel

  14:53aktualizováno  14:53
Problém severního Kosova se opět dostal do médií. Předcházely tomu nepokoje, při nichž zemřel policista a hořel hraniční přechod. Zbrklá akce Prištiny na zajištění vlastní autority a tvrdohlavá odveta Srbů zjitřily vztahy krátce poté, co obě strany v průlomové dohodě vyřešily některé spory. Sbližování vystřídala válka slov.

Srbové, kteří žijí na severu Kosova, zatarasili silnice vedoucí k hraničním přechodům barikádami. Protestovali tak proti zásahu kosovské policie na hraničních přechodech. | foto: Reuters

Srbský celník se usmívá a hledá v pasu místo, kam by turistům přijíždějícím z Černé Hory vyznačil vstup do země. Náhle zvážní - narazil na stránku se starším otiskem Republika Kosovo. Bere razítko s nápisem Anulováno a vrstva inkoustu za chvíli zakryje důkaz kosovské státnosti.

O té turista beztak zapochybuje sám, když po pár kilometrech a průjezdu dalším hraničním přechodem vjede do severního Kosova, kde mají většinu Srbové.

Horké chvíle na hranici

Krize na severu Kosova propukla 25. července, když kosovská policie na příkaz vlády obsadila dva hraniční přechody se Srbskem. Policie měla zajistit přísnější celní kontrolu a plnění obchodního recipročního embarga na dovoz srbského zboží. Priština tvrdí, že přes tyto přechody proudí do země nelegální a neproclené zboží. U Srbů žijících na severu Kosova akce vyvolala odpor, který přerostl v několik násilných incidentů. Při nich byl zabit albánský policista a vypálen jeden z přechodů. Obě celnice pak obsadili vojáci mírových sil KFOR a uzavřeli je. Srbové na protest zablokovali silnice k přechodům Brnjak a Jarinje. Podle dohody, která spor ukončila, budou hraniční přechody přeměněny na vojenské bezpečností zóny pod kontrolou mírových jednotek NATO. Přes přechody jsou zastavené veškeré dodávky zboží, dokud Kosovo a Srbsko neobnoví vzájemné rozhovory.

Na celnici jsou kosovské i srbské uniformy, ale na první pohled je zřejmé, že v mocenském vakuu hrají prim Srbové. Kulisu dotvářejí francouzské obrněnce ve službách KFOR, které stojí na kosovské straně, ale vlastně na srbském teritoriu.

Přechod se jmenuje Brnjak a je jedním ze dvou míst na severu Kosova, kvůli nimž se rozhořel poslední spor mezi Prištinou a Bělehradem (viz rámeček vpravo). Rozhořel doslova, protože sousední přechod Jarinje lehl při nepokojích popelem.

Ale na začátek. Problém je totiž daleko složitější, ostatně bavíme se o Balkánu. Uvnitř nově vzniklého státu uvázlo po vyhlášení kosovské nezávislosti v únoru 2008 kolem 120 tisíc Srbů, z toho polovina žije v Kosovské Mitrovici a severně od města.

Hranici, jež je odděluje od většinového albánského obyvatelstva, tvoří most přes řeku Ibar v centru Mitrovice. Na sever od něj faktická moc Prištiny nesahá. Běžně tu zaplatíte srbským dinárem, i když v Kosovu je oficiálním platidlem euro.

Ze Srbska sem tečou finance na školství, zdravotnictví i správu a místní Srbové hrdě prohlašují, že jejich hlavním městem je Bělehrad. Kosovo se tu sice snaží prostřednictví mise EULEX provozovat soudy, policii a vymáhat právo, ale to většinou končí debaklem a potyčkami.

Výsledkem je, že Srbové jezdí kvůli bezpečnosti bez poznávacích značek a neplatí daně. Zboží, zejména jídlo a stavební materiál, sem nekontrolovaně proudí ze Srbska a most přes Ibar musí po předchozích incidentech střežit vojáci KFOR.

Oblast na severu Kosova o rozloze dvanácti set čtverečních kilometrů, která zabírá 11 procent nejmladšího evropského státu, se časem stala středobodem nevraživosti mezi Bělehradem a Prištinou. Bělehrad Kosovo v současných hranicích nikdy neuzná, Kosovo zase nikdy nepřipustí tříštění státu.

Na srbské barikádě v Kosovu nechybí ani snímky ruského premiéra Vladimira

Na srbské barikádě v Kosovu visí snímky ruského premiéra Vladimira Putina, který se netají prosrbským postojem

Slovinští vojáci v misi KFOR obhlížejí barikádu, kterou Srbové postavili u

Slovinští vojáci v misi KFOR obhlížejí barikádu, kterou Srbové postavili u kosovské obce Rudare

Srbové vypálili přechod Jarinje na severu Kosova. (28. července 2011)

Srbové vypálili přechod Jarinje na severu Kosova. (28. července 2011)

Politici se shodli alespoň na tom, že za asistence Bruselu vyřeší sporné otázky, které lidem otravují každodenní život. Počátkem července podepsali průlomovou dohodu, první od války v roce 1999. Kosované díky ní mohou s občankou vydanou jejich vládou cestovat přes Srbsko. A na hranici už nemusí měnit espézetku za srbskou. Země také budou vzájemně uznávat vysokoškolské diplomy.

Ač museli srbští politici doma vysvětlovat, že dohoda neznamená uznání Kosova, a ti albánští čelili výtkám, že uznání nedocílili, zavládl optimismus. V zákulisí se už šuškalo, že v dalším kole přijde na přetřes záležitost s vývozem zboží z Kosova. Priština od vyhlášení nezávislosti nesmí do Srbska ani skrz jeho území vozit své výrobky. Bělehrad totiž odmítá celní dokumenty s razítkem Republika Kosovo.

Jenže Srbsko další kolo rozhovorů nečekaně odložilo. Po dopadení válečných zločinců Ratka Mladiče a Gorana Hadžiče začalo od bělehradských potentátů, nabuzených možností brzkého vstupu do EU, zaznívat, že by se mohlo severní Kosovo rozdělit mírovou cestou.

Podle tohoto scénáře by Bělehrad výměnou za získané území uznal nezávislost Kosova. To je však možnost, která se kromě kosovských politiků nezamlouvá ani západním diplomatům. Po takovém kroku by se totiž daly očekávat problémy se srbskou komunitou v Bosně a Hercegovině nebo v albánské Makedonii.

MAPA: Nepokoje na Kosovsko - Srbské hranici

Mnozí analytici míní, že to byli někteří vypočítaví západní politici, kteří kosovskému premiérovi Hashimu Thacimu našeptali, že je čas zabojovat o suverenitu státu. "Je těžko uvěřitelné, že by Thaci provokoval bez nějaké podpory nebo alespoň přimhouřeného oka amerického velvyslance v Prištině," soudí někdejší reprezentant OSN v Mitrovici.

Ať s podporou nebo bez, kosovská vláda zosnovala protiofenzivu. Dvacátého července zavedla odvetné embargo a clo na srbské výrobky vyvážené na sever Kosova. O pár dní později poslala speciální oddíl policistů vymáhat toto opatření na přechody Brnjak a Jarinje, kam její moc nikdy nesahala.

Blokáda může poškodit srbský obchod

Zatímco Kosovo do Srbska už tři roky nesmí nic vyvážet, srbský obchod s Kosovem jen kvete. Srbsko vyvezlo loni do Kosova zboží za 391 milionů dolarů a jen za prvních pět měsíců letošního roku to byly výrobky za 161 milionů dolarů. Velká část obchodu přitom probíhá neoficiálně, a tak se v těchto číslech vůbec neobjeví. Na obchodu především s potravinami a stavebním materiálem závisí mnoho pracovních míst. Delší blokáda hranic by také mohla způsobit, že se kosovští podnikatelé poohlédnou po dodavatelích v Makedonii nebo Albánii.

Zbrklý zásah vyvrcholil smrtí jednoho kosovského policisty, Srbové zapálili hraniční přechod v Jarinje a na silnicích vedoucích k hranici vyrostly barikády. KFOR musela posílit své jednotky a vzít oba hraniční posty pod svojí kontrolu.

Akce také zažehla ostrou verbální válku Srbska s Kosovem, která slibně se vyvíjející situaci zřejmě na nějaký čas zabetonovala. Další rozhovory se přitom měly uskutečnit už v září v Bruselu.

Celé akci nahlas zatleskali jen albánští nacionalisté a popularita Thaciho vylétla vzhůru. Brusel a Washington právo Kosova bránit svoji hranici nijak nezpochybňují a opatrně říkají, že akce byla zbrklá.

Otázka je, jak incident ovlivní budoucí dění kolem citlivého regionu. Srbsko vykročilo vstříc EU, a tak se straní různých výhrůžek válkou, které by mohly úsilí zhatit. Kosovo je na přízni mezinárodního společenství přímo závislé.

"Před čtyřmi týdny na tom bylo z mezinárodního hlediska lépe," uvedl nejmenovaný diplomat EU. "Srbsko bylo viněné za problémy ve vzájemném dialogu a Kosovo mělo vysoký morální status, teď si samo podtrhlo nohy," dodal.

K dosažení klidu je nutné vyřešit status obou zemí. "A to se nestane, dokud Srbsko a Kosovo nebudou členy EU," soudí profesor Padraig O'Malley z University of Massachusetts.

Překážkou by mohlo být, že kosovská vláda bere podporu mezinárodního společenství jako samozřejmost a někdy s ní i obratně manipuluje. "Myslí si, že máme na jejich úspěchu takový zájem, že budeme akceptovat téměř cokoli, a to je obrovská chyba," vzkázal na Balkán jeden západní diplomat.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.