Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srbská vláda má viníka atentátu

  22:14aktualizováno  22:14
Atentát na srbského premiéra Zorana Djindjiče zorganizoval bývalý velitel speciální policejní jednotky Milorad Lukovič zvaný Legija. V oficiální zprávě to sdělila srbská vláda s tím, že Lukovič vede skupinu, která chce zastavit boj proti organizovanému zločinu. "Zabitím premiéra se tito lidé pokusili zažehnout v Srbsku jiskru strachu a chaosu," stojí v komuniké.
Okamžik po útoku

Okamžik po útoku - Televizní záběry ukazují ochranku, jak ukládá postřeleného premiéra těsně po útoku do auta. (12. března 2003) | foto: Reuters

Po atenátu je v Srbsku výjimečný stav
Prozatímní srbská prezidentka Nataša Mičičová vyhlásila výjimečný stav. Kabinet ji o to požádal po poledním atentátu na premiéra Zorana Djindjiče. Politik byl zavražděn poblíž úřadu vlády v Bělehradu. Zasáhly ho dvě střely, údajně vypálené ostřelovačem z větší vzdálenosti.

"Zavraždění předsedy vlády Zorana Djindjiče představuje ohrožení bezpečnosti Srbska, svobody a práv občanů a fungování státních orgánů," oznámila v televizi a rozhlase prezidentka.

Výstřely padly před budovou vlády
Rozhlasová stanice B-92 uvedla, že výstřely zazněly kolem třičtvrtě na jednu, když Djindjič vcházel do budovy vlády. Střely zasáhly premiéra do hrudníku.

Očití svědci tvrdí, že byli na místě zatčeni dva lidé, další byl při přestřelce zraněn. Okolí sídla vlády uzavřely početné policejní jednotky.

Nejmenovaný lékař agentuře AP potvrdil, že Djindjič okamžitě podstoupil operaci. Už se ho ale zachránit nepodařilo.

"Vláda navrhla vyhlásit v celém Srbsku výjimečný stav," oznámil po mimořádném zasedání kabinetu jeho místopředseda Nebojša Čovič, kterého vláda pověřila výkonem premiérských funkcí.

Premiér už jednomu atentátu unikl
Djindjič se stal pravděpodobně cílem atentátu už 21. února, kdy do jeho auta cestou na bělehradské letiště málem narazil nákladní automobil s rakouskou poznávací značkou.

Útok premiér spojil se snahou kabinetu potlačit organizovaný zločin, který rozbujel za vlády Slobodana Miloševiče.

POLITICKÉ VRAŽDY V EVROPĚ

2. 9. 1992 - Piotr Jaroszewicz, předseda polské vlády v letech 1970-80 - zavražděn společně s manželkou ve svém domě ve Varšavě.

25. 12. 1989 - Nicolae Ceaušescu, rumunský prezident - popraven po svém svržení lidovou revolucí.

28. 2. 1986 - Olof Palme, švédský předseda vlády - zastřelen ve Stockholmu.

Atentáty namířené proti politikům nejsou v oblasti bývalé Jugoslávie nijak výjimečné.

Loni v červnu byl zastřelen jeden z šéfů srbské policie Boško Buha. V únoru roku 2000 zemřel na následky střelných zranění jugoslávský ministr obrany Pavle Bulatovič.

V květnu téhož roku zahynul při atentátu Boško Peroševič, šéf provinční vlády v severosrbské provincii Vojvodina. V červnu přežil už několikátý útok opoziční předák Vuk Draškovič.

Politik měl mnoho nepřátel
Djindjič se stal premiérem po předčasných parlamentních volbách v prosinci 2000. Zanedlouho se projevily jeho neshody s prezidentem Vojislavem Koštunicou.

Nacionalisticky zaměřený Koštunica obviňoval kabinet, že je zkorumpovaný a že málo bojuje proti organizovanému zločinu. V lednu vystoupil s kritikou, že vláda potlačila demokracii a demokratické instituce ztratily svůj smysl.

Koštunica, který se netají svým odporem k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu, nemohl Djindjičovi zapomenout vydání Miloševiče do Haagu.

Pragmatik Djindjič nebyl příliš populární ani v samotném Srbsku. Nejvíce nepřátel si udělal na jaře 1999, když se po zahájení bombardování Jugoslávie uchýlil do Černé Hory. Média tvrdila, že utekl před nálety. Ve skutečnosti se obával o svou bezpečnost proto, že mu někdo vyhrožoval smrtí.

Djindjič byl také obviňován z údajných vztahů s podsvětím. Ty ale vždy vehementně popíral.

Nepřátele si nadělal i mezi nacionalisty, ke kterým začátkem 90. let patřil. Nedávno například slíbil, že se pokusí zadržet bývalého armádního velitele bosenských Srbů generála Ratka Mladiče, který se prý skrývá v Srbsku.

Djindjič vydal Miloševiče do Haagu
Bývalý disident a filozof Djindjič byl v roce 1990 zvolen poslancem za Demokratickou stranu. Byl znám svou uvážlivostí, několikrát byl charakterizován jako "most mezi nacionalistickými tóny a demokratickými sliby".

Jestě v roce 1995 ale udržoval intenzivní styky s vůdcem bosenských Srbů a válečným zločincem Radovanem Karadžičem. Tvrdil, že má na politiku Karadžiče větší vliv než Miloševič.

Pilně cestoval do Pale a podporoval touhu bosenských Srbů po samostatném státě. Později se od srbských nacionalistů distancoval.

V roce 1997 se stal prvním nekomunistickým starostou Bělehradu. O tři roky později přispěl ke svržení Slobodana Miloševiče. Sám ho pak vydal mezinárodnímu tribunálu.

Djindjič po sobě zanechal manželku a dvě děti.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 58 afghánských vojáků

Nejméně 58 vojáků a policistů zemřelo za poslední dva dny při útocích islamistického hnutí Tálibán na různých místech Afghánistánu, informovala ve čtvrtek...  celý článek

Ines Rau na archivním snímku
Dívkou měsíce v Playboyi je poprvé transsexuálka, čtenáři reptají

Dívkou měsíce časopisu Playboy se poprvé stala transsexuálka. Francouzská modelka Ines Rauová bude tváří listopadového čísla. Některé čtenáře to popudilo,...  celý článek

Základní škola Rudé armády v čínské provincii S'-čchuan (21. ledna 2015)
Čínští komunisté bojují o dětské duše, ideologická výchova přitvrzuje

Čínská komunistická strana ve snaze udržet si loajalitu nastupujících generací zásadním způsobem reformovala ideologickou výchovu na školách. Učitelé studentům...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
SAMOSTATNÝ/Á ÚČETNÍ

Grafton Recruitment Praha
Ústecký kraj
nabízený plat: 40 000 - 50 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.