Kdyby zákonodárci nestihli důvěru odhlasovat do půlnoci, musely by se v Srbsku konat nové volby.
Ty lednové, předčasné, vyhráli ultranacionalisté. Srbská radikální strana, jejíž šéf Vojislav Šešelj sedí v cele v Haagu a je souzen za válečné zločiny v bývalé Jugoslávii, získala skoro 30 procent hlasů. - více zde
Jenže už tehdy bylo zřejmé, že radikálové vládnout nebudou. Prozápadní partaje totiž získaly dostatek hlasů, aby dokázaly sestavit vládní koalici. V ní nakonec usedli zástupci Koštunicovy Demokratické strany, dále Srbské demokratické strany prezidenta Borise Tadiče a politici z liberálního uskupení G17.
Předseda vlády Koštunica v programovém prohlášení ozřejmil, že hlavním cílem jeho týmu je členství Srbska v Evropské unii. Rozhovory jsou ale nyní zmrazené, protože Bělehrad nespolupracuje s haagským tribunálem pro bývalou Jugoslávii.
A problém mezi Unií a Srbskem je i jinde: Bělehrad odmítá samostatnost provincie Kosovo. To se nemění ani s příchodem nové vlády. Premiér Koštunica prohlásil, že nezávislé Kosovo nedopustí. "Naše přijetí do EU nemůže být kompenzací za územní ústupky. Kosovo je a vždy bude nedílnou součástí Srbska," řekl.
Nezávislost Kosova navrhl v lednu zvláštní zmocněnec OSN Martti Ahtisaari. Západ jeho plán podpořil, Srbsko o samostatnosti své jižní provincie, která je od roku 1999 pod správou OSN, nechce ani slyšet. Spoléhá se na podporu Ruska, které by v Radě bezpečnosti mohlo návrh vetovat.
