Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srbové prý nabízeli za křivá svědectví ohledně obchodu s orgány miliony

  18:15aktualizováno  18:15
Kosovská policie zatkla tři Srby, kteří údajně naváděli své krajany k falešným výpovědím o obchodu s orgány Srbů zajatých albánskými bojovníky během války v Kosovu. Pravdivost informací o obchodu s lidskými orgány během konfliktu v Kosovu je předmětem dlouhodobého sporu mezi Srbskem a jeho bývalou provincií.

S orgány Srbů v letech 1998-99 údajně kupčili příslušníci Kosovské osvobozenecké armády.

O zatčení dnes informovala agentura DPA s odvoláním na mluvčího kosovské policie Arbera Beku.

Zadržení muži prý nabízeli za výpovědi dokazující násilí na srbských zajatcích částky až sto tisíc eur (asi 2,7 milionu korun) a byty na území Srbska. Díky těmto svědectvím prý chtěli prokázat, že kosovští povstalci unesli před deseti lety přibližně tři stovky srbských civilistů do severní Albánie, kde jim prý lékaři odebrali různé orgány. Ty pak měly skončit na mezinárodním černém trhu.

S obviněním příslušníků Kosovské osvobozenecké armády poprvé přišla bývalá hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Carla Del Ponteová, která údajné obchodování s orgány Srbů naznačila ve svých pamětech.

Uvedla zde, že vyšetřovatelé OSN v roce 2004 prohledali v severní Albánii rodinný dům, kde nalezli stopy krve, obvazy a injekční stříkačky. Místní vesničané, podpoření albánským státním zástupcem, jim však prý zabránili v dalším pátrání. Do obchodu s orgány byl podle žalobkyně zapletený i nynější kosovský premiér Hashim Thaci.

Srbsko shromažďuje důkazy

Vyšetření obchodu s lidskými orgány v Kosovu požaduje vytrvale Srbsko. Shromažďuje o něm svědectví, které hodlá předložit Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Radě bezpečnosti OSN a hlavním evropským organizacím na ochranu lidských práv.

Srbské úřady navíc tvrdí, že si orgány unesených a zavražděných Srbů na černém trhu koupili i dva bohatí Evropané - Švýcar a Němec. Kosovské i albánské úřady veškerá obvinění popírají a označují celou kauzu za vymyšlenou.

Po brutální a krvavé kosovské válce z let 1998 až 1999 zbyly dodnes stovky pohřešovaných kosovských Albánců i Srbů. Po skončení konfliktu zůstalo Kosovo pod správou OSN - až do letošního 17. února, kdy jednostranně vyhlásilo samostatnost.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ksenija Sobčaková bude kandidovat na prezidentku v ruských prezidentských...
Na ruskou prezidentku bude kandidovat hvězda moskevských salonů Sobčaková

Populární televizní moderátorka Ksenija Sobčaková hlásící se k ruské opozici ve středu oznámila kandidaturu v prezidentských volbách v březnu 2018....  celý článek

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 43 afghánských vojáků

Nejméně 43 afghánských vojáků zahynulo v noci na čtvrtek při útoku islamistického hnutí Taliban na armádní základnu v provincii Kandahár na jihu Afghánistánu....  celý článek

Psi jsou nuceni bojovat proti divokým kancům, Indonésie. (24. září 2017)
OBRAZEM: Indonésie stále toleruje „krvavý sport“. Psi musí bojovat s kanci

Na zapískání doběhne pes na kolbiště ohraničené bambusovou hradbou. Davy diváků ho při tom bouřlivě povzbuzují – mnoho z nich si na výsledek klání vsadilo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.