Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srbové našli tělo zmizelého exprezidenta

  17:54aktualizováno  17:54
Bělehrad - Srbská policie našla ostatky zavražděného Ivana Stamboliče, někdejšího srbského prezidenta a šéfa srbských komunistů. Svého času byl spojencem a pak úhlavním nepřítelem Slobodana Miloševiče. Stambolič zmizel krátce před tím, než byl Miloševič svržen.

Stambolič zmizel v srpnu roku 2000 v Bělehradu, když si šel zaběhat. Unesli ho čtyři příslušníci zvláštní policejní jednotky, která byla zřízena za Miloševičova režimu. Později byl "popraven".
 
"Jeho ostatky byly v podzemním úkrytu v oblasti Fruška Gora," řekl ministr vnitra Dušan Mihajlovič na tiskové konferenci. Fruška Gora je mírná pahorkatina severně od Bělehradu, oblíbené výletní místo obyvatel srbské metropole.

"Vyšetřování ukázalo, že Stamboličova vražda byla politicky motivována," konstatoval Mihajlovič.
 
Zatýkání v Miloševičově rodině
Rozhlasová stanice B92 oznámila, že krátce po objevení Stamboličových ostatků vyhlásila policie pátrání po Miloševičově manželce Miře Markovičové. "Paní Markovičová není ani v jedné ze svých rezidencí v Srbsku a je po ní zahájeno pátrání," informovala policie.
 
"V souvislosti se Stamboličem chceme vyslechnout Miloševiče v Haagu a také jeho manželku Miru Markovičovou," tvrdí Mihajlovič.

Podle něho mohl být Stambolič odstraněn kvůli tomu, že jako kandidát na prezidentskou funkci v září 2000 mohl pozici Slobodana Miloševiče ohrozit.
 
Prezidentské volby na 24. září 2000 vyhlásil Miloševič v červenci. Stambolič zmizel za dosud zcela nevyjasněných okolností 25. srpna. Volby nakonec vyhrál kandidát reformistické opozice Vojislav Koštunica. To znamenalo i konec Miloševičovy éry.
 
Ve čtvrtek večer srbská policie v Požarevaci zhruba 90 kilometrů východně od Bělehradu zatkla Milicu Gajičovou, snachu bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Důvody jejího zatčení nebyly oficiálně oznámeny a není známo, zda nesouvisí s případem Stamboliče či s atentátem na premiéra Zorana Djindjiče.
 
Kdo byl Stambolič?
Stambolič byl spojencem bývalého jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita. V sedmdesátých letech se propracoval do ústředního výboru srbské komunistické strany.
 
Po Titově smrti v roce 1980 se stal srbským prezidentem. Pak se stal patronem Miloševiče. Ten byl tehdy ředitelem vlivné bělehradské Beobanky a očekávala se u něho slibná politická kariéra.
 
Koncem osmdesátých let byl Stambolič předsedou ústředního výboru Svazu komunistů Srbska, než ho ve funkci vystřídal právě Miloševič. V roce 1987 Miloševič zorganizoval vnitrostranický puč proti Stamboličovi a odsunul ho stranou.

Do svého odchodu do důchodu v polovině devadesátých let působil Stambolič jako bankovní ředitel. V posledních letech často kritizoval politiku Miloševičovy vlády.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Vzácný povětrnostní úkaz u pobřežního města Dalian v Číně
VIDEO: U Port Arthuru natočili vodní smršť, na moři tančila dvacet minut

Obyvatelé čínského města Ta-lien se v pátek brzy ráno mohli potěšit pohledem na vodní smršť. Pozoruhodný vodní jev vydržel nad mořem dlouhých dvacet minut a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.