Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srbové i Albánci vzpomínali na útoky

  0:02aktualizováno  0:02
Bělehrad - Tisíce Srbů s prapory a portréty bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče přišly na shromáždění do centra Bělehradu, aby si tam připomněly třetí výročí zahájení leteckých útoků NATO na Jugoslávii. Demonstraci svolala Miloševičova Socialistická strana Srbska (SPS). Naopak etničtí Albánci v Kosovu oslavili výročí bombardování jako obrat v jejich boji za nezávislost.
Demonstrující odsuzovali Severoatlantickou alianci a mezinárodní tribunál v Haagu, který soudí Miloševiče. Protestního pochodu se podle agentury AP zúčastnilo až 10 tisíc lidí.

Generální tajemník SPS Zoran Andjelković prohlásil, že stoupenci jeho strany se budou scházet každoročně 24. března, aby "uctili památku všech těch, kdo položili životy za svobodu".

Demonstranti v Bělehradě pochodovali před budovu vlády a požadovali předčasné volby. Položili také věnec k uctění památky těch, kdo byli zabiti v areálu budov jugoslávské armády, které byly při bombardování téměř zničeny.

Etničtí Albánci v Kosovu naopak oslavili výročí bombardování jako obrat v jejich boji za nezávislost. Nedávno zvolený kosovský prezident Ibrahim Rugova řekl, že první den bombardování byl velký, historický den. "Byl to den, kdy začala svoboda a kdy v Kosovu začalo znovu svítat."

Severoatlantická aliance před třemi roky začala bombardovat Jugoslávii, aby zastavila represe Srbů proti etnickým Albáncům v Kosovu. Letecké útoky trvaly 78 dní a přinutily Miloševiče, aby srbské síly stáhl z této provincie. Ta je nyní pod správou OSN.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch se sídlem v New Yorku odhaduje, že při bombardování bylo zabito asi 500 civilistů.

Jugoslávský prezident Vojislav Koštunica, který se označuje za umírněného nacionalistu, řekl, že Miloševičovy úřady mohly a měly konfliktu se západní vojenskou aliancí zabránit. Sám se k bombardování stavěl nanejvýš kriticky.

"Jestliže by se měl 24. březen slavit, pak v metropolích zemí NATO. Ale to se neděje. Nikdo se o něm dokonce ani nezmínil," konstatoval Koštunica. Řekl také, že více než 200 tisíc Srbů, kteří dříve žili v Kosovu, po válce uprchlo, protože se báli pomsty etnických Albánců.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.