Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srbové, Chorvaté a Muslimové trhají Bosnu na kusy

aktualizováno 
M a d r i d - Tři roky po skončení války v Bosně se ukazuje, že naděje na znovusjednocení země v níž budou spolu opět žít Srbové, Chorvaté a Muslimové tak jako kdysi, se stále snižují. Je velmi reálné, že významná část Daytonské mírové dohody o Bosně nebude naplněna ve své původní podobě, naznačují pozorovatelé. Zatím sice stále platí, že se nebudou měnit hranice podle etnických principů. Bosna však fakticky zůstává rozdělená.

Jak ukázaly rozhovory v kuloárech dvoudenní madridské konference o Bosně, svět sice usilovně pokračuje v pokusech zvrátit stávající etnické rozdělení, ale zároveň, v tichosti, začíná počítat s možností, že bude nutné se některých daytonských cílů vzdát.
"Následující rok, možná ještě ten další, jsou poslední šancí pro zásadní návrat uprchlíků, pak již bude pozdě, protože většina už nebude chtít opustit nové domovy," uvedl český velvyslanec v Sarajevu Martin Klepetko.
Také většina ostatních diplomatů se shoduje v názoru, že jde o poslední šanci k naplnění politické části Daytonské dohody. Jak však sami přiznávají - dva roky v této dramatické hře o čas už byly ztraceny. Za jediný další rok, od okamžiku, kdy byly posíleny pravomoce Vysokého představitele pro civilní záležitosti až na hranici protektorského úřadu, se podařilo jen minimum: zavést společné pasy, vlajku, měnu a poznávací značky.
To vše muselo být vynuceno mezinárodní vůlí, stejně jako další volby. Stále schází to nejdůležitější, dobrá vůle hlavních aktérů dohodnout se. Jakékoli znovusjednocovací pokusy narážejí na tuhý odpor ze všech stran.
"Nezměnila se psychologická situace. Všechny tři strany se považují za oběti a ti druzí jsou ti, co to všechno zavinili," uvedl zvláštní vyslanec OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii Jiří Dientstbier.
Vše je založeno na etnickém principu. Včetně policie. Nefungují společné orgány, neexistují nezávislé soudy, až na výjimky nelze hovořit o nezávislých médiích.
V Bosně je tedy mír, ale dohlížejí na něj tisíce vojáků SFOR. Masivní ekonomická podpora pomohla rozvoji určitých oblastí. Celkově však hornatá země málo připomíná normálně fungující stát. Uměle slepovaná jednota je málo patrná. Bosna je postižena rozbitou infrastrukturou, průmysl je v troskách, rozsáhlé oblasti venkova jsou vylidněny a připomínají pustinu. Orgány jednotlivých entit jsou prolezlé korupcí.
Bosna je navzdory politickým cílům Daytonu až na výjimky stále národnostně rozdělena. A statisíce uprchlíků, kteří by měli návratem do svých domovů tento klíčový problém zvrátit, se nevracejí. Co tedy bude, jestli se to nepodaří ani v příštím roce?
"Hovoří se o tom, zda je správné, aby se uprchlíci vrátili za každou cenu do svých vesnic, odkud byli vyhnáni, protože ty vesnice už dávno nejsou tím čím byly," uvedl ministr zahraničí Jan Kavan. "Nejde tedy již o to jenom počítat obyvatele, domy a snažit se zrestaurovat původní demografickou strukturu Bosny. Pokud jsou totiž lidé po návratu vystaveni diskriminaci, pak by bylo možná lepší zajistit návrat do takových oblastí, kde by to bylo možné. To ovšem znamená vytvářet několik etnických oblastí," řekl Kavan.
V Madridu se všichni sice oficiálně shodli na tom, že je třeba zvýšit úsilí pro naplnění politické části Daytonu. Někteří, včetně Američanů však už naznačili, že je třeba hledat i další možnosti a formy jak tyto cíle naplnit.
"Je poslední chvíle zvrátit to na pozitivní bázi. Pokud se to nepodaří, tak se řešení bude obrovsky protahovat. Bude třeba hledat jiná řešení. Jak například zajistit řešení majetkových otázek. Jsou tisíce domů které někomu patří a bydlí v nich někdo jíný. To by byla nesmírně složitá záležitost," uvedl Dienstbier.

 

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
Policie vyslechla Maročana, kterého podezírá z útoku ve finském Turku

Finští policisté v neděli v nemocnici vyslechli postřeleného osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve městě Turku....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.