Že ani čtvrtý volební pokus neplatí, oznámila v neděli večer ústřední volební komise v Bělehradě. Podle komise čtyřiačtyřicetiprocentní účast ve volbách leží zřetelně pod hranicí 50 procent registrovaných voličů, jak vyžaduje ústava.
Zda bude uspořádáno třetí opakování, tedy čtvrtý volební pokus, není zatím známo. Ústava se vzniklou situací prostě nepočítá, proto ji ani nijak neřeší.
Podle prvních výsledků Koštunica získal 57,95 procenta odevzdaných hlasů.
Jeho hlavní soupeř, předseda Srbské radikální strany Vojislav Šešelj 35,8 procenta a předák Strany srbské jednoty Borislav Pelevič jen kolem 3,51 procenta.
Koštunica se chce na post prosadit žalobou
Vojislav Koštunica se s tímto opakujícím se vývojem nehodlá smířit a chce problém řešit soudní cestou. Podpořila ho v tom i jeho Demokratická strana Srbska (DSS).
"Neuznáváme takový výsledek z řady evidentních důvodů, na něž jsme upozorňovali už před říjnovým kolem voleb," prohlásil Koštunica. "Nedělní kolo pak obsahovalo léček ještě více."
Podle jeho slov způsobily neplatný výsledek především neregulérnosti ve voličských seznamech. Rovněž DSS se domnívá, že v těchto seznamech bylo zaneseno nejméně 400 tisíc neexistujících voličů, takže nebylo možné dosáhnout kvóra, ačkoli účast voličů byla sice nízká, ale údajně dostačující.
"DSS se rozhodla věc vyřešit všemi dostupnými zákonnými prostředky. Do pondělního večera podáme žalobu u Nejvyššího soudu Srbska," řekl člen vedení strany Zoran Sami.
Podle pozorovatelů by však ani případné přijetí žaloby Ústavním soudem Koštunicovi k vítězství nepomohlo. Někteří míní, že by musel být počet voličů snížen o 600 tisíc, aby to Koštunicovi stačilo. Celkem je v Srbsku na 6,5 milionu registrovaných voličů.
Srbové k volbám nechodí
Předchozí kolo srbských prezidentských voleb se konalo 13. října a dopadlo prakticky stejně jako nyní. Srbský parlament sice mezitím zrušil podmínku padesátiprocentní účasti voličů, tento dodatek se ale vztahuje až na případné druhé kolo voleb. Zatím voliči svou neúčastí maří stále opakované první kolo.
Srbský prezident je volen v přímých a tajných volbách na pět let, může být zvolen dvakrát.
Vítěz voleb má vystřídat v křesle nejvyššího představitele Srbska Milana Milutinoviče, který zastává úřad od prosince 1997. Tomu však po skončení mandátu koncem roku hrozí cesta do Haagu k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii.
