Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srazil jsem tlusťocha na lopatky, psal o Göringovi žalobce z Norimberku

  18:25aktualizováno  18:25
V anglickém Cambridgi zveřejnili vzácnou korespondenci popisující průběh norimberského procesu po druhé světové válce z pohledu jednoho z žalobců. V soukromých dopisech manželce popisuje britský prokurátor David Maxwell Fyfe Hitlerova zástupce Hermanna Göringa jako "tlusťocha".

Při norimberském procesu padlo dvanáct trestů smrti, jeden z nich pro Hermanna Göringa | foto: Churchill Archives Centre

Dopisy svých prarodičů objevil před několika lety Fyfeho vnuk Tom Blackmore. Korespondence čítá na dvě stovky dopisů, mezi kterými nechybí ani milostné. Podle historiků se však jedná především o unikátní dokumentaci norimberských procesů, ve kterých byli souzeni nacističtí zločinci z druhé světové války.

Fyfe v procesu figuroval jako hlavní žalobce za Velkou Británii. Dopisy, o nichž se věřilo, že jsou ztraceny, vycházejí u příležitosti 63. výročí ode dne, kdy Fyfe vyslýchal vojenského velitele a jednoho z nejbližších Hitlerových spolupracovníků Hermanna Göringa.

Průběh křížového výslechu popisuje právě v jednom z dopisů své ženě Sylvii. Pochvaluje si, že jeho výslech byl úspěšnější než výslech jeho kolegy, amerického žalobce Roberta Jacksona.

"Myslím, že výslech šel dobře, všichni tu byli rádi. Jackson nejen že neudělal žádný dojem, ale tlusťocha (Göringa) ještě víc zazdil. Myslím, že já jsem ho mazaně položil na lopatky," popisuje Fyfe.

Blackmore dopisy důkladně přebral a přepsal. Poté je poskytl Churchillovu archivu v Cambridgi. "Není pochyb o tom, že norimberský proces znamenal zásadní přínos pro rozvoj mezinárodního trestního práva, a Fyfeho dopisy zachycují, jak se tato historie psala," říká ředitel archivu Allen Packwood.

Blackmore má s dopisy smělé plány. K šedesátému výročí vzniku Evropské úmluvy o lidských právech, na které se jeho děd podílel, se chystá na motivy dopisů natočit film.

Norimberské procesy

Mezinárodní soudní tribunál, ustanovený dle Londýnské dohody o stíhání válečných zločinců z 8. srpna 1945 pro potrestání válečných zločinů za druhé světové války, se do dějin zapsal pod označením norimberský proces.

Sídlem tribunálu byl zvolen Norimberk, pravděpodobně proto, že byl někdejším ideologickým centrem NSDAP, kde byly mimo jiné schváleny tzv. norimberské zákony.

Obžaloba byla vznesena 6. října 1945, soudní proces byl zahájen 20. listopadu 1945 a byl ukončen vynesením rozsudků 1. října 1946.

Souzeno bylo 22 hlavních představitelů Třetí říše. Organizace jako SS, gestapo, SD a vedoucí štáb NSDAP byly odsouzeny a označeny jako zločinecké organizace.

V rámci rozsudků padlo dvanáct trestů smrti, jeden z nich dostal i říšský maršál a velitel letectva Hermann Göring. Před vykonáním však spáchal sebevraždu.

Zdroj: Wikipedie

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

Severokorejský diktátor Kim Čong-un v zajetí nadšeného davu v Pchjongajngu (12....
S novými sankcemi nepřežije KLDR ani rok, tvrdí severokorejský úředník

Nové americké sankce vůči Severní Koreji jsou tak tvrdé, že to země zřejmě nepřežije, tvrdí Ri Jong-ho, který jako vysoce postavený úředník vozil třicet let...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš na předvolebním mítinku v Praze (28. září 2017)
Američané si lámou hlavu: Vydá se Babiš po volbách Orbánovou cestou?

Andrej Babiš se nápadně podobá Donaldu Trumpovi a výsledek parlamentních voleb naznačí, jestli se Česko zařadí po bok Polska a Maďarska, čímž by se evropská...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.