Je to jako by soud řekl: chlapec nepozdravil, usekněte mu hlavu.
Případ je bohužel mnohem nesmyslnější. Energetická firma omylem žalovala armádu, a když omyl zjistila, žalobu stáhla. Přesto má armáda zaplatit pět tisíc na soudních výlohách. Její odvolání k soudu soud ztratil.
Obstavení běží, škody narůstají, všichni se diví a všechno je v pořádku. Nám občanům to může být jedno – to se dva státní podniky, soud a vojsko, do sebe zakously. Ale jedno nám to být nemůže, ty podniky jsou naše, my je platíme, naše je vzniklá škoda.
Škodou nemyslím jen naše peníze – vznikla nová škoda na duši. Nesmyslnost případu je patrná. Pověst orgánů činných v oboru spravedlnosti dostala další mordu kocourkovského typu.
Morda běží už tři měsíce. Kdo ji rozplete, neví se. Až se rozplete, vznikne nová ztráta z naší kapsy – náhrady poškozené armádě. Pomyšlení, že do této absurdní mlýnice spadne místo armády slabý jedinec, děsí. Co z něj zbude? Jen cucky a chlupy.
