Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Správci Šumavy: Lesy jsou zdravější bez lidské pomoci

  11:38aktualizováno  11:38
Šestnáct let dohadů o kácení či nekácení kůrovcem napadených stromů může skončit. Správa parku vyložila na stůl karty: podle výzkumu expertů a odborníků na lesy a přírodu jsou zdravější lesy v lokalitách, kde člověk porostu s obnovou nepomáhá, a naopak ho ponechává samovolnému vývoji.

Suché lesní plochy v národním parku Šumava. (Ilustrační foto) | foto: Slavomír KubešMF DNES

Těmito důkazy chce správa parku přesvědčit politiky a pochybovače, že ponecháním lesů svému osudu neuschnou na Šumavě celé hektary stromů. Politici však výsledky označují za nepřesvědčivé.

Už roky se na Šumavě hádají dvě strany: první chce, aby se v parku těžilo dřevo a kácely stromy, které napadne lýkožrout smrkový, a zabránilo se tak jeho dalšímu šíření. Druhá, do které patří i vedení šumavského parku a ekologičtí aktivisté, naopak tvrdí, že příroda se kůrovci ubrání sama.

"Po 16 letech je jasné, že lokality, kde les zůstal ponechán svému osudu, si vedou velmi dobře. Je to Trojmezenský prales a Březník u Modravy," uvedl předseda vědecké sekce rady národního parku Jakub Hruška.

Podle odborníků je v těchto místech 50 tisíc semenáčků - malých stromků - na hektar plochy. Všechny zde přirozeně vyrostly.

"Z toho pět tisíc jich je vysokých od dvaceti centimetrů do jednoho metru, tedy bez problémů přežijí. Ze zbylých samozřejmě nějaké procento uhyne," řekl Hruška.

Pro vedení parku je to malé vítězství. Má v ruce důkazy, kterými může nyní šermovat třeba proti politikům, kteří tvrdí, že pokud se šumavské hvozdy ponechají svému osudu, budou všude jen uschlé stromy po náletu kůrovce.

"Toto jsou jasné důkazy, co se teď v lesích děje. Lidé si to mohou sami ověřit a jít se podívat do míst, kde byl dříve porost uschlý. Třeba na Březník nebo na Plešné jezero po zážitkové trase a uvidí, že pod stromy rostou už nové stromky a les je zdravější," sdělil ředitel parku František Krejčí.

Ani to ale nepřesvědčí odpůrce nezasahování proti lýkožroutu smrkovému. Třeba hejtmana Jihočeského kraje Jana Zahradníka.

"To, co jsem dosud viděl, mě nepřesvědčilo, že les, který třeba vidíme na Březníku, by byl zdravější. Je naopak suchý, a jestli ze zelené vegetace, která pod ním roste, vyroste les nový, to přece dnes nemohou vědět ani vědci," pochybuje Zahradník.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Myslivci budou divočáky v zamořené zóně u Zlína chytat do speciálních klecí.
VIDEO: Myslivci začínají chytat divočáky v zamořeném Zlínsku do klecí

Osm odchytových klecí by mělo v nejbližších dnech začít fungovat v části Zlínska, kde se šíří nákaza africkým morem prasat. Myslivci budou dění u důmyslných...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
Zastupuje zbrojaře, teď chce Hynek kandidovat na prezidenta

Jiří Hynek, šéf Asociace zbrojního průmyslu, která sdružuje zbrojařské firmy, by měl podle nové politické strany Realisté kandidovat na prezidenta. „Chtěl bych...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.