Právě Pecina byl původcem sporu o zveřejnění seznamů soudců - bývalých členů KSČ. Nejvyšší správní soud jedné Pecinově stížnosti vyhověl, druhou zamítl, podrobnou argumentaci ale zatím nezveřejnil. "Samozřejmě podám další ústavní stížnost," reagoval Pecina.
Ústavní soud vrátil kauzu Nejvyššímu správnímu soudu k novému projednání loni v listopadu. Nejvyšší správní soud teď podle mluvčího Františka Emmerta v souladu s názorem Ústavního soudu vyhověl Pecinově kasační stížnosti ve sporu s ministerstvem spravedlnosti o poskytnutí informací o komunistické minulosti soudců Vrchního soudu v Olomouci. Zároveň ale zamítl jeho stížnost proti postupu samotného Vrchního soudu v Olomouci.
Podle Emmerta soud zaujal stanovisko, že informace o minulosti soudců má podávat ministerstvo spravedlnosti, ne jednotlivé soudy. Právě ministerstvo už také seznamy zveřejnilo. Pecina ale s vysvětlením Nejvyššího správního soudu nesouhlasí. Podle něj je ale na bližší komentáře brzy, dokud soud své stanovisko nevysvětlí. Na to má 30 dní.
Ústavní soud loni v listopadu průlomově rozhodl, že údaje o členství soudců v KSČ před rokem 1989 jsou důležitým podkladem pro veřejnou diskusi občanské společnosti o nestrannosti a nezávislosti justice. Proto nejsou jen soukromou věcí soudců.
Podle nálezu Ústavního soudu může někdejší členství v KSČ dosud ovlivňovat myšlení dnešních soudců.
Úřady ani soudy původně Pecinovým žádostem o informace nevyhověly. Nejvyšší správní soud byl ale již vázán nadřízeným názorem ústavních soudců. Paradoxně sám Nejvyšší správní soud v minulosti zveřejnil seznam svých soudců, kteří byli v KSČ. Totéž učinil i Ústavní soud.
Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo seznam soudců s komunistickou minulostí počátkem letošního ledna. Ocitlo se na něm přes 600 soudců, což je zhruba pětina z celkového počtu, a více než 350 žalobců, tedy téměř 30 procent. Někteří justiční činitelé se na seznamu ocitli omylem, ministerstvo je pak muselo vymazat.
