Navíc jsou bývalí radní nespokojeni s tím, jak předsedkyně Iva Brožová vybírá nové soudce.
Například kritizovali, že odmítla zaměstnat bývalého ministra spravedlnosti a kandidáta na prezidenta Jaroslava Bureše.
"Je to pokus o mocenské ovládnutí Nejvyššího soudu," říká Brožová. Na otázku, zda za tím stojí právě Bureš, odpovídá: "To nechám na úvaze čtenáři." Bureš sice netají, že by se chtěl vrátit do justice, ale možnost, že právě on je v pozadí sporu, odmítá: "Nemyslím, že má osoba otevřela ten konflikt."
Možných názorů na spor je však více: "Je to soupeření dvou přístupů - jestli bude Nejvyšší soud rozhodovat na základě hodnotových principů, v souladu s morálkou a spravedlností, nebo jen mechanicky dodržovat předpisy," říká bývalý soudce Ústavního soudu Vojtěch Cepl.
Bývalá soudkyně Ústavního soudu Brožová tíhne podle Cepla k prvnímu principu, jiní zase k druhému. Někteří ze soudců se navíc ještě vypracovali za minulého režimu. Podle toho se jedněm či druhým líbí kandidáti na nové soudce.
Spor mezi dvěma typy soudců je však nebezpečný pro celou českou justici. Nejvyšší soud má poskytovat vodítko pro rozhodování všech soudů, což je nyní obtížné. Neexistující rada zase může podle bývalé radní Danuše Novotné brzdit projednávání plánu práce a zařazování nových soudců.
Krize už otřásla i postem Brožové. Ministr spravedlnosti Karel Čermák však řekl, že chod soudu ohrožen není. "Nedá se rozhodně říci, že stojím za paní Brožovou. Nejvyšší soud má velké problémy a ty je třeba řešit," uvedl.
Soud měl potíže už dříve. Před lety někteří soudci odmítli respektovat verdikty Ústavního soudu, později jiní soudci objevili "díru" v zákoně a zkouší si vysoudit vyšší plat. Naposledy ministr dočasně zprostil funkce soudce Zdeňka Sováka za to, že opisoval cizí texty.
