Přitom krytých tenisových hal není v metropoli málo. "Pražské kluby nabízejí mimo tréninkové hodiny pro své hráče pronájmy pro veřejnost zhruba v sedmdesáti zastřešených halách," počítá Sázavský.
"K tomu je třeba přičíst další desítky čistě komerčních dvorců v hotelech a sportovních centrech, které jsou však mnohem dražší. Méně nároční hráči si mohou pronajmout školní tělocvičny, přestože parkety rozhodně nejsou ideálním tenisovým povrchem," dodává.
V nejstarším pražském klubu na Štvanici, který má více než staletou tradici, si například v zimě zahrajete pouze pozdě večer. "Volné hodiny jsou obvykle po osmé večer, objednat se je potřeba asi týden předem," říká Petr Vacík, který pracuje v recepci klubu.
Především mladé Pražany však v posledních letech uchvátily nové dynamické sporty: squash a ricochet. Hodinka na kurtu uzavřeném ze všech stran, kde míček divoce létá mezi stěnami, je totiž v srovnání s tenisem energeticky mnohem náročnější.
"K mému sedavému zaměstnání je to ideální sport. Za hodinu na kurtu si totiž opravdu dám do těla," tvrdí s nadšením amatérský hráč Zdeněk Cimerman. Podle webových stránek České asociace squashe tři čtvrtiny populace starší 15 let tento sport znají, a asi 13 procent z nich si už squash zahrálo. Nejpopulárnější jsou prý moderní sporty - jako právě squash - mezi podnikateli a studenty.
V současnosti je v Praze zhruba stovka squashových kurtů ve třiceti centrech. Přesto, pokud si chcete zahrát, je lepší na to myslet alespoň týden předem. Atraktivní večerní hodiny bývají obsazeny dlouho dopředu, zejména kurty v centru města jsou často blokovány firmami, které je pro své zaměstnance předplatí na celou sezonu.
To mladší bratr squashe - ricochet, který dorazil do Česka před třemi lety, vábí zatím pouze úzký okruh lidí. V Praze dnes mohou jeho příznivci využít asi 12 kurtů, nedávno přibylo vůbec první specializované ricochetové centrum v republice se čtyřmi kurty na Černém Mostě.
Podle předsedy ricochetové asociace Jana Veselého spočívá hlavní rozdíl oproti squashi v tom, že díky lehčím raketám i míčku a velké pestrosti úderů, kdy hráč může využívat také strop, si ricochet užije i úplný laik. "Viděl jsem lidi, kteří si poprvé stoupli na kurt a zahráli si, přestože raketu drželi jako hospodyně pánvičku. Když se pokoušeli o výměny na squashovém dvorci, ani si nepinkli," vysvětluje Veselý.
O budoucnost sportu nadšenci nemají obavy. "Hru zná zatím málo lidí, ale pokud ji někdo vyzkouší, většinou se pak objedná i napodruhé. Navíc za dva měsíce u nás bude první mezinárodní ricochetový turnaj, který snad přiláká další hráče," pochvaluje si manager nového centra Vašek Krejčík.
Raketové sporty patří k těm finančně náročnějším. Ve večerních hodinách je obvykle nutné počítat minimálně s třemi stovkami za squash či ricochet. Tenis může být i dvakrát dražší, záleží na tom, zda hrajete v pevné hale, nebo v takzvané nafukovačce. Cenu ovlivňuje také povrch - nejlevnější je obvykle pomalejší antuka.
Také sportovní vybavení vyžaduje několikatisícovou investici. Pokud však příležitostný hráč nechce utrácet, ve většině klubů si může zapůjčit nejen rakety a míčky, ale také obuv. Do haly vás totiž téměř nikde nepustí v botách s tmavou podrážkou.
