Spor ve vládě: má se platit u lékaře?

  • 18
V léčbě nemocného zdravotnictví, sužovaného nedostatkem peněz, mají pomoci i pacienti. Koaliční experti doporučili vládě, že za recept v lékárně by se mělo platit dvacet korun. Pokud by záměr prošel, stát by tak získal z kapes nemocných téměř dvě miliardy korun.

Ročně se totiž v Česku předepíše 95 milionů receptů. Komise zároveň navrhla, aby se zmrazily částky, které zdravotní pojišťovny proplácejí za léky.

I kdyby výrobce lék zdražil, pojišťovna by za něj platila stále stejně. Zbytek, který doplácí pacient, by pak vzrostl. Před tím varují někteří odborníci na lékovou politiku.

Jak upozornil Josef Suchopár ze společnosti Infopharm, hlavně důchodci platí už dnes za léky vysoké doplatky a ty rok od roku rostou. "Zmrazení cen je možné, ale Evropská unie nás bude lehce tlačit k růstu cen. Může se tedy stát i to, že výrobci přestanou některé léky dodávat," míní Suchopár.

Koaliční politici věří, že efekt bude opačný. "Slibujeme si od toho, že si to pacienti ohlídají a lékaři jim budou předepisovat levnější léky," vysvětlila členka komise Helena Rögnerová.

Ušetřit se má i tím, že pojišťovny v příštím roce nezačnou proplácet žádný nový lék, který se objeví, pokud to nebude převratná novinka. Navržený dvacetikorunový poplatek za recept by zase měl vést k tomu, že si lidé nejlevnější léky (jako třeba paralen) začnou kupovat sami, protože recept by se jim nevyplatil. "Tak by se mohl také snížit počet návštěv u lékaře," upozornila Rögnerová.

Češi jdou k lékaři v průměru dvanáctkrát za rok. To je evropský rekord. V devíti případech z deseti si odnesou recept. Paralen stojí největší, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ročně nejvíc - dohromady 40 milionů korun.

Výdaje na léky stále rostou. Loni zaplatila VZP za všechny léky na recept téměř 21 miliard, o sedm procent více než předloni. "Pokud máme ušetřit miliardy, nelze to udělat jinak než tím, že sáhneme do léků. Tam jsou výdaje největší a úspory se skutečně budou počítat v miliardách," tvrdí Rögnerová.

Zrušme proplácení sanitek s výjimkou akutních případů, vyzvala lidovecká senátorka Zuzana Roithová kolegy v koaliční komisi, která má vyřešit krizi ve zdravotnictví.
S návrhem narazila, hned jak ho vyřkla: komise záměr vyslechla a smetla jej ze stolu.

Co na to řeknou voliči?
O poplatcích pacientů nechtějí slyšet hlavně sociální demokraté. Obávají se, že by jim to voliči, kterým slibovali bezplatné zdravotnictví, neprominuli. Proto se také (i když o poznání méně), ošívají i nad dalším návrhem - zavést dvacetikorunový poplatek za recept.

Jenomže to už je nápad sociálnědemokratické ministryně zdravotnictví Marie Součkové. Takže sociálním demokratům nezbývá než se jím aspoň zabývat. "Shodli jsme se, že ten návrh pustíme dál," potvrdil poslanec Jozef Kubinyi (ČSSD).

To, že by za recept platil každý, však odmítá ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. "Uvažovat by se o tom dalo, kdybychom vymysleli, jak to udělat, aby to nepostihlo například důchodce," klade si Škromach podmínku, dříve než návrh posoudí vláda a parlament.

Miliardy pro kraje
Komise se také radila, co udělat s dluhy nemocnic. "Obchod", který Součková plánovala, padl.Ministryně chtěla zaplatit krajům dluhy výměnou za to, že hejtmani zruší konkrétní počet nemocničních oddělení. Ale to není možné.

"Stát krajům nemůže diktovat počty lůžek, která mají zrušit. Bylo by to nezákonné," tvrdí senátorka Helena Rögnerová. Komise si tedy vymyslela na kraje jinou podmínku: nemocnice, které budou oddluženy, se aspoň dva roky nesmějí privatizovat.

"Pokud je kraje chtějí privatizovat, musí to být i s dluhy. Stát by neměl dávat peníze do podniku, který je na prodej," uvedla Rögnerová.

Mnozí hejtmani přitom chtěli převést nemocnice na akciové společnosti, a docílit tak jejich lepšího hospodaření. Podmínka "neprivatizovat" je pro ně čarou přes rozpočet.

Zatím není jasné, kolik peněz nemocnice, respektive kraje na své miliardové dluhy dostanou. Komise předložila dvě varianty. Jedna počítá s jednou a půl miliardy korun a ta druhá se třemi.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video