Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soud vrátil na začátek spor Bublavy se Skanskou o 38 milionů

  12:29aktualizováno  12:29
Zadlužená obec Bublava na Sokolovsku má naději, že nebude muset stavební firmě Skanska zaplatit přibližně 38 milionů korun za nedostavěný akvapark. Nejvyšší soud zrušil původní rozsudek sokolovského soudu, který vyhověl žalobě stavařů. Spor se tak vrací znovu na začátek.

Aquapark na Bublavě | foto: Martin Stolař, MAFRA

Skanska v žalobě požadovala, aby jí Bublava zaplatila 19,1 milionu korun plus přibližně stejně vysokou částku jako penále. 

Stavební firma v obci stavěla a nedokončila akvapark za 100 milionů korun. Tvrdí, že nedostala zaplaceno vše, co prostavěla.

Jak akvapark zadlužil Bublavu

květen 1997 - vznikl záměr výstavby
21. 6. 1999 - obec prodala pozemky pod budoucím akvaparkem firmě Hard-Invest (později je vysoudila zpět)
21. 7. 1999 - vydáno stavební povolení
2. 8. 1999 - obec uzavřela s dodavatelskou firmou IPS (později Skanska) smlouvu o dílo na 94,9 mil. Kč
12. 8. 1999 - ministerstvo financí přidělilo první dotaci 17 mil. Kč
30. 5. 2000 - ministerstvo financí přidělilo druhou dotaci 20 mil. Kč
2001 - třetí dotace ve výši 20 mil. Kč od ministerstva školství
2002 - další peníze nepřišly a stavba se zastavuje
2002 - obec má kvůli chybám začít vracet dotace, po odpuštění části pokuty činí dluh 30,6 mil. Kč
2012 - Bublava má zablokovaný majetek, dluh snížila na 20 mil. Kč

Okresní soud v Sokolově původně v roce 2009 vyhověl žalobě stavební firmy, nyní se ale případem musí zabývat znovu.

Podle Nejvyššího soudu se dosud nepodařilo vyjasnit, zda vyhlášení veřejné soutěže a její podmínky řádně projednávalo zastupitelstvo.

Pokud by se ukázalo, že zastupitelé pouze zpětně brali na vědomí kroky vedení obce, mohlo by to znamenat, že smlouva se stavaři je od počátku neplatná.

Nejvyšší soud připustil, že všem usnesením zastupitelstva předcházelo hlasování.

"Podstatné však je, o čem se hlasovalo, zda o návrhu na přijetí příslušného rozhodnutí představujícího vůli obce, či pouze o tom, že zastupitelstvo bere určité skutečnosti na vědomí, tak jak tomu nasvědčuje samotná dikce zápisu," stojí v rozsudku Nejvyššího soudu. Právě těmito okolnostmi se musí znovu zabývat sokolovský soud.

"Z rozhodnutí Nejvyššího soudu máme velkou radost. Od začátku říkáme, že je smlouva neplatná a zastupitelstvo ji neschválilo," komentoval rozsudek NS starosta Bublavy Igor Jirsík. Na radnici teď čekají na analýzu od svých právníků a pomalu se začnou připravovat na nové projednávání.

Bublava dluh umořuje prodejem pozemků

Předmětem sporu je veřejná soutěž, kterou v roce 1999 Bublava vyhlásila. Obec v ní hledala firmu, která na Bublavě postaví akvapark, vodovod, splaškovou kanalizaci a čističku odpadních vod.

Komise jako nejvýhodnější vybrala nabídku společnosti IPS, předchůdce dnešní Skansky. Ta následně stavbu zahájila, ale v roce 2005 od smlouvy odstoupila kvůli prodlení s placením. V obci tak dodnes stojí nedokončený akvapark a Bublava se kvůli krachu megalomanského projektu topí v dluzích.

Okresní soud v Sokolově se v počátcích sporu stavěl na stranu obce. Nakonec se však přiklonil k názoru odvolacího soudu a v roce 2009 rozhodl, že Bublava musí společnosti Skanska přibližně 38 milionů zaplatit.

Krajský soud v Plzni poté v roce 2010 potvrdil, že nárok Skansky je odůvodněný, ale požádal okresní soud o další posouzení a upřesnění konečné částky. Nejvyšší soud v lednu 2013 vyhověl dovolání Bublavy a bez veřejného jednání všechny rozsudky zrušil a vrátil spor na začátek.

Obec u soudů všech stupňů celou dobu tvrdila, že smlouva o stavbě akvaparku je neplatná, protože byla uzavřena bývalým vedením obce bez souhlasu zastupitelstva a v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Bublava se kvůli projektu dostala do potíží a dluhů, státu musela vracet část dotací. Akvapark zůstal nedokončený. Své dluhy se obec pokouší řešit například prodejem pozemků.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.