Naproti tomu pokračující privatizace obecních domů Prahy 1 právě s adaptacemi podkroví počítá. Konečné rozhodnutí je v pravomoci odboru památkové péče magistrátu. Jak však už dříve uvedl zástupce vedoucí tohoto odboru Jiří Musálek, jeho lidé se metodickým pokynem řídí.
Starosta Prahy 1 Jan Bürgermeister však postrádá individuální posuzování žádostí na adaptaci. "V posledních měsících vydávají památkáři zamítnutí prefabrikovaná jako cihly. Přitom jediným zdůvodněním je obvykle odkaz na metodický pokyn." Starosta tvrdí, že radnice se snaží dosáhnout změny ze striktního plošného zákazu na otevřenou diskusi nad jednotlivými případy. "Zejména když vlastník předloží soupis více objektů v jednom podání, dočká se často zamítnutí i u prostor, které jsou k adaptaci vhodné," zdůrazňuje Bürgermeister.
Památkáři se odvolávají na nutnost posuzování všech žádostí s ohledem na celkovou vizi. "Co obecně může být přípustné u jednoho domu, není přijatelné u celé ulice. Podle monitoringu na vybraných blocích na Malé Straně a Starém Městě 50-75 % objektů už půdní vestavbu či nástavbu má," konstatuje Miloš Solař, jeden ze spoluautorů metodického pokynu. Dodává, že většina předložených projektů je zoufale nekvalitních.
"Jedničce" prý chybějí regulační plány jako vstupní filtr, který do schvalovacího procesu nevpustí objekty, které jsou z hlediska památkové péče nevhodné. "Dokud magistrát nevytvoří systém regulace, nic lepšího než metodický pokyn nemáme," domnívá se Miloš Solař. "V současnosti dokonce neexistuje soupis historických krovů v Praze, i když území Pražské památkové rezervace je už devět let na Listině světového kulturního a přírodního bohatství UNESCO, upřesňuje.
Jaké je tedy východisko z bludného kruhu? Snad jím bude nová koncepce památkové péče, kterou přes léto vypracuje odbor památkové péče magistrátu. Podle ředitele magistrátu Zdeňka Zajíčka bude hotova k 1. září.
Všichni zainteresovaní se také shodují na nutnosti provedení monitoringu půdní krajiny a objektivního zhodnocení toho, co na střechách a v podkroví historického centra za poslední léta vzniklo.
Památkáři dále požadují zahájení řízení na odstranění nepovolených staveb. Pavel Jerie konstatuje, ze nezkolaudované zásahy jsou běžně užívány. "Cítili potřebu zvolat: stop, zastavme ten živelný proces! Černé stavby porostou, pokud nebudeme důsledně trvat na jejich likvidaci. Při absenci jasně deklarovaných a dodržovaných pravidel s nimi také bude růst nechuť povolovat další zásahy do podkroví," dodává.
