V Madridu protestovaly tisíce lidí proti návrhu zákona, který by zpřísnil podmínky potratů. (Madrid, 1. února 2014) | foto: Reuters

Nechceme rodit postižené děti, protestují Španělky proti novému zákonu

  • 289
Desetitisíce lidí vyšly do ulic kvůli konzervativnímu zákonu, který ve Španělsku zásadně zpřísní pravidla pro provádění potratů. Podle příznivců návrhu zákon chrání životy žen i dětí, podle odpůrců naopak na ženy útočí. Spor už se probírá i v Evropském parlamentu.

Na obou stranách padají silná slova. Barbarství! Vražda! Zločin! volají odpůrci potratů. Antireforma! Ubohost! Inkvizice! Chtějí ženy přinutit být matkami, chtějí, aby rodily postižené děti, kontrují stoupenci liberálního přístupu k interrupcím. Mezi oběma tábory zeje hluboká propast.

Vyhrocený spor přivedl o víkendu do ulic desetitisíce lidí. Nejen v samotném Španělsku. Demonstrace proti záměru tamní konzervativní vlády zásadně zpřísnit pravidla pro provádění potratů se o víkendu uskutečnily také ve Francii, Belgii, Británii, Portugalsku, a dokonce v Argentině a Ekvádoru. A znovu vzduchem létala silná slova.

Když ministr spravedlnosti Alberto Ruiz-Gallardón - hlavní terč nevraživosti demonstrantů - loni 20. prosince oznámil, že se vláda na příslušném zákonu dohodla a předloží jej parlamentu, začal poprask. Řada Španělů (a především Španělek) jako by vytěsnila soužení ekonomické krize, která zemi deptá v posledních letech, a zvedla ze země nové silné téma: vztah k potratům.

"Nechceme zpět"

Ukazuje se, že pravidla pro umělé přerušení těhotenství se pro premiéra Mariana Rajoye stávají podobnou politickou výzvou, jakou byl právě propad hospodářství či obří korupční skandál, s nímž se loni potýkal. 

Zatímco v oblasti ekonomiky začínají Španělé pociťovat mírný optimismus (země se po dvou letech propadu ve třetím čtvrtletí loňského roku vrátila k mírnému růstu a také nezaměstnaných začalo ubývat), co se týče interrupcí, tam spor teprve nabírá na obrátkách.

"Nikdy bych si nemyslela, že se zde budeme muset sejít a bojovat za něco, co jsme my ženy pokládaly za již nabyté. Nechceme se vrátit o čtyřicet let zpátky. Ve Španělsku byl potrat trestným činem, k tomu se rozhodně nechceme vrátit," citovala agentura AFP jednu z účastnic sobotní demonstrace v Madridu.

Odkázány na vůli lékaře

Podle návrhu pravicové vlády, který je úlitbou vlivným konzervativním kruhům a katolické církvi, by potrat byl legální jen v případě, že by žena otěhotněla při znásilnění nebo pokud by bylo ohroženo její zdraví. Zcela se vypouští možnost interrupce na žádost těhotné v případě poškození plodu - nově by to bylo na posouzení lékaře. 

Rajoyův kabinet by tak skoncoval s velice liberálním zákonem, který přijali socialisté Josého Zapatera v roce 2010. Ten povoloval potraty bez omezení v prvních čtrnácti týdnech těhotenství a pro šestnáctileté a sedmnáctileté dívky nepožadoval k interrupci svolení rodičů.

Pokud nová pravidla ve výše uvedené podobě projdou (a vláda má v parlamentu hlasů dost a dost), stane se Španělsko třetí zemí Evropské unie po Irsku a Maltě, kde jsou zákony o potratech tak přísné (jen o něco málo benevolentnější přístup má Polsko).

Ochrana života, nebo útok na ženy?

"Změna normy je nutná k zajištění větší ochrany žen i nenarozených dětí," citovala agentura AP ministra Ruize-Gallardóna.

Zvláště opoziční socialisté a ženské organizace však zahajují rozsáhlou protikampaň. "Jde o protireformní, inkviziční a brutální útok na ženy," řekl o podobě nového zákona listu El País poslanec Gaspar Llamazares ze Sjednocené levice.

Ostrý střet se přenesl i do Evropského parlamentu, kde zejména levicoví europoslanci návrh madridské vlády ostře napadli s tím, že chudé Španělky donutí podstupovat nelegální interrupci, zatímco ty bohaté za ní budou jezdit do ciziny. Pravicoví europoslanci se naopak postavili na stranu Madridu. "Život musí být chráněn nejen po narození, ale i před ním," zdůraznil nizozemský konzervativec Peter van Dalen.

Ve Španělsku loni provedli asi 118 000 potratů. Podle navrhovaného zákona by zhruba 100 000 z nich bylo nelegálních.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video