Tři sta metrů dlouhá letadlová loď nese podle BBC jméno Liao-ning. Jmenuje se podle provincie, kde byla opravena a přestavěna. Zatím na ní nejsou umístěna žádná letadla a podle čínských médií má být využívána pouze k výcviku. Má už ale za sebou zkušební plavby na moři, během kterých si její posádka vyzkoušela navigační přístroje a schopnosti lodních motorů.
Námořnictvo oficiálně převzalo letadlovou loď v přístavu Ta-lien za účasti nejvyšších představitelů státu. Ministerstvo obrany prohlásilo, že plavidlo zvýší bojové kapacity námořnictva na moderní úroveň a pomůže efektivně bránit suverenitu, bezpečnost a rozvoj státu.
Svoji první letadlovou loď Číňané zbudovali z vysloužilého plavidla Varjag, která měla sloužit sovětské armádě. Její stavba začala už v 80. letech, ambiciózní plán ale před dvaceti lety zastavil rozpad Sovětského svazu. Rozestavěná loď od té doby chátrala v ukrajinských docích až do roku 1998, kdy ji koupila firma napojená na čínskou armádu.
Tehdy však Peking tvrdil, že zrezivělou šalupu přestaví v hráčském ráji Macau na plující kasino. V červnu minulého roku armáda potvrdila, že ji předělává na první letadlovou loď a o dva měsíce později ji spustila na vodu.
Napětí ve Východočínském moři
Zpráva o předání plavidla Liao-ning byla v čínském tisku zveřejněna týden před důležitým kongresem komunistické strany, na kterém se bude vybírat nová generace vůdců země. A zároveň ve chvíli, kdy se Japonsko a další asijské státy čím dál víc bojí vzrůstající síly rudého námořnictva.
Vztahy Pekingu a Tokia už několik týdnů kalí obnovený spor o drobné souostroví, kterému Japonci říkají Senkaku a Číňané Tiao-jü-tchaj. Okolní vody jsou bohaté na ryby a v oblasti jsou značné zásoby zemního plynu. Na pětici ostrovů, z nichž tři japonská vláda nedávno odkoupila od soukromého majitele, vznáší nárok také Tchaj-wan. Jeho samostatnost ale ani jeden z hlavních aktérů sporu neuznává.
Ostrovní republika se nicméně svých nároků nehodlá vzdát. V úterý do japonských výsostných proniklo šest člunů tchajwanské pobřežní hlídky v doprovodu několika desítek rybářských lodí, aby podpořily nároky své země na sporné souostroví.
Japonská pobřežní hlídková služba proti nim podle ČTK použila vodní děla, aby je zatlačila na ústup. Operaci bez výhrady podpořil tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou. "Prezident Ma podporuje vlasteneckou akci rybářů a oceňuje pobřežní hlídku za prosazování naší svrchovanosti a ochranu rybářů," uvedla prezidentská kancelář v prohlášení.
Peking oznámil, že během úterý se uskuteční jednání zástupců Číny a Japonska věnované sporu o ostrovy Senkaku. Vysocí diplomaté obou zemí mají zjistit, zda existuje dostatek vůle k urovnání konfliktu, který už poznamenal obchodní vztahy obou zemí a vyvolal i násilné demonstrace.
Čínský přístav Ta-lien (červená značka) a sporné ostrovy Senkaku čili Tiao-jü-tchaj
