V barmštině jsou pro název země vžitá dvě slova: oficiální "Myanmar" a "Barma" pro neformální použití. Slovo "Myanmar" pro domácí i mezinárodní použití bylo přijato roku 1989 jako ústupek nebarmským národům v zemi. Ale například známá disidentka, bojovnice za lidská práva a držitelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij prý používá pouze pojmy "Barma" a "barmský".
"Americký prezident Barack Obama minulý rok při státní návštěvě nazýval zemi Myanmar, takže americká ambasáda by se měla držet jeho příkladu," citovala z prohlášení barmské vlády agentura Reuters.
Dokumentem, který Rangún rozzlobil, byla zpráva amerického velvyslanectví o střetech mezi barmskou armádou a osvobozeneckou armádou Kačjinského regionu; výrazy "Barma" či "barmský" jsou v ní použity opakovaně. Rangúnu také vadí, že protistranu Američané neoznačili za "teroristy".
Americko-barmské přátelství netrvá dlouho. Země k sobě našly cestu až po nástupu civilní vlády v roce 2011, která v Barmě nahradila vojenskou juntu.
Spojené státy zrušily sankce, které dříve zavedly proti vojenskému režimu za porušování lidských práv a za státní korupci.
Etničtí Kačjinové bojují od června 2011 na severu Barmy proti barmským vládním jednotkám; za poslední měsíc se podle očitých svědků boje vystupňovaly. Násilí vzplálo po sedmnáctiletém příměří a vyhnalo z domovů desítky tisíc lidí.
