„Čekali bychom i deset let, abychom ho dostali domů,“ říká Adil Yildiz krátce předtím, než dostane zpět tělo svého syna Ragipa. Zákaz překvapil jak příbuzné čekající na hranicích s iráckým Kurdistánem, tak eskortu mrtvých bojovníků.
Předávání těl zabitých Kurdů na hranicích je běžným výjevem posledních let. „Chci, aby měl můj syn hrob. Chci k němu každý pátek přijít a odříkat modlitbu. Byl občanem Turecka a žádné jiné země,“ vysvětluje další z truchlících otců Abdurrahman Pusat, jehož syn Mesut byl zraněn při výbuších v iráckém Sindžáru a později zemřel v nemocnici v Sýrii.
Třináct členů kurdské jednotky YPG a její ženské odnože zemřelo v boji s radikály z takzvaného Islámského státu. Ostatky dvanácti Turků a jednoho Němce se k rodinám dostaly až po vlně protestů, kterých se zúčastnili i prokurdští politici.
V parném létě s teplotami kolem padesáti stupňů Celsia si rodiny své mrtvé po deseti dnech mohly z klimatizovaného vozu konečně převzít. Podle tureckého listu Zaman trvala prodleva dvanáct dní, přesný počet dní se nicméně v tureckých médiích liší.
„Těla tam čekala jedenáct dní. Jak může tohle být v souladu s islámem? Prezidente Erdogane, mluvíte o islámu, ale kde v něm je tento skutek?“ ptá se Emien Alkış, která do Haburu přišla podpořit čekající rodiny. Její svědectví přinesl turecký list Hürriyet.
Ten také uvádí, že Turecko rovněž zabránilo převozu těl dvanácti členů YPG zabitých v severosyrském Kobani a donutilo syrské úřady dočasně je pohřbít na svém území. Podle poslance prokurdské Demokratické strany lidu (HDP) Ferhata Encua čeká na důstojný pohřeb také dvacet mrtvých bojovníků v Mursitpinaru nedaleko turecko-syrské hranice.
Konflikt skončí, ale neúcta k mrtvým zanechá doživotní šrámy
„Jsou to turečtí občané. Neútočili na Turecko, naopak zemřeli v boji s Islámským státem. Jejich pohřeb doma se všemi náboženskými a společenskými náležitostmi je základním lidským právem. A neúcta k mrtvému je jednak porušení zákona, ale také urážka náboženských a společenských zvyklostí,“ řekl pro Al-Monitor právník Tahir Elci, který pomáhal řešit krizi v Haburu.
Turecko milice YPG považuje za teroristickou organizaci. V posledních dnech pořádá také letecké údery proti Straně kurdských pracujících (PKK) v severním Iráku (více zde).
Podle Elciho zákaz vydalo ve snaze zabránit masovým protestům během pohřbů. „Lidé mají právo řádně pohřbít své mrtvé podle náboženských zvyků a i davy lidí na takových obřadech bychom měli vnímat jako přirozené. Z pohřbů se nesmí stát téma politiků,“ upozornil Elci s tím, že naopak zadržováním těl se napjaté vztahy mezi tureckými Kurdy a Ankarou ještě přiostří.
„Konflikt, válka a aktivity teroristů třeba jednoho dne skončí, ale neúcta k mrtvým občanům zanechá doživotní šrámy. Lidé mají právo žádat respekt pro své mrtvé nehledě na to, jak zemřeli. Je to občanské právo, kterému někdo brání, což je mnohem bolestnější než veškerá bolest konfliktů a války,“ protestuje proti postupu turecké vlády místopředseda opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Sezgin Tanrikulu.
