Obraz vlámského mistra z druhé poloviny 17. století s názvem Křest Kristův. | foto: ČTK

Milosrdní bratři chtějí obrazy z Národní galerie, hledají mimosoudní řešení

  • 19
Soudní spor mezi Národní galerií a řádem Milosrdných bratří o vydání čtyř obrazů v rámci restitucí ve středu neměl dlouhého trvání. Právní zástupci obou institucí se na počátku jednání dohodli, že se pokusí během tří měsíců najít mimosoudní řešení. Soudkyně avizovala, že podle jejího předběžného názoru díla připadnou církevnímu řádu.
Reklama

Předmětné obrazy italských a vlámských mistrů jsou nyní uloženy ve Sbírce starého umění Národní galerie. Ta je odmítla Českomoravské provincii Hospitálského řádu sv. Jana z Boha - Milosrdným bratřím vydat v rámci církevních restitucí, jelikož pochybovala o splnění všech zákonných podmínek. Řád se proto jejich vydání domáhá žalobou.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Martina Škodová hned na počátku jednání sdělila, že podle předběžného názoru soudu vzhledem k dosavadní judikatuře řád Milosrdných bratří s velkou pravděpodobností uspěje, jelikož se řádu zatím podařilo prokázat splnění zákonných podmínek. Následně se zástupce galerie se svým protějškem dohodl na přerušení líčení s tím, že obě strany se pokusí dosáhnout řešení mimosoudní cestou.

Fotogalerie

„Soud projevil svůj předběžný názor, že podmínky pro vydání věci jsou splněny. Samozřejmě není to závazný konečný názor, ale Národní galerie jej musí zohlednit,“ řekl novinářům zástupce galerie Ondřej Kolisko. Zmíněnou podmínkou je takzvaná funkční souvislost movité věci s nemovitou, která patří právnické osobě.

„Ve vlastnictví řádu Milosrdných bratří je kostel svatého Šimona a Judy (na pražském Starém Městě) s přilehlými prostory a bylo na nás prokázat, že tyto obrazy souvisí s touto částí původního areálu,“ vysvětlil právník řádu Petr Smejkal. „Prokázali jsme to výpověďmi pamětníků, členů komunity mého klienta,“ dodal Smejkal. Podle něj však tito pamětníci zemřeli, než se případ dostal k soudu. Pokud soud bude pokračovat, jako svědek vystoupí bratr, který byl u sepsání jejich výpovědí.

Spor ovlivnilo nedávné rozhodnutí o Madoně z Veveří, kterou podle soudů Národní galerie musela vrátit římskokatolické církvi (psali jsme zde). „Soud v kauze Madony z Veveří v podstatě potvrdil názor, že sporné body zákona mají být obecně vykládány ve prospěch restituentů,“ doplnil právník galerie Kolisko.

Reklama

Díla neznámých autorů s názvy Útěk do Egypta, Křest Kristův, Svatý Jeroným a Snímání z kříže se nacházela v klášteře řádu v Praze. Během druhé světové války se v roce 1942 dostaly do úschovny předchůdkyně galerie. V 50. letech komunisté Milosrdné bratry rozehnali a obrazy se dostaly do správy státu.

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt pro ČTK uvedl, že ani jeden z obrazů aktuálně neplánuje vystavit. Pokud soud rozhodne, že díla galerii podle restitučního zákona nepatří, je prý připraven obrazy obratem vydat. K nejvýznamnějším artefaktům, které již galerie v rámci restitucí vydala, patří Vyšebrodský cyklus, Puchnerova archa a dva Rubensovy obrazy. Díla zůstala na základě dohod v expozicích jako zápůjčka.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

19 příspěvků v diskusi