Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Cítím se podveden, řekl o sponzoringu na ČT exministr Besser

  15:48aktualizováno  15:48
Bývalý ministr kultury Jiří Besser se po více než roce znovu vrátil do Sněmovny. Tentokrát ne v roli politika, ale jako obhájce zájmů soukromých rozhlasových stanic. Nelíbí se mu plán, že by stanici Český rozhlas Plus zůstal sponzoring i po přesunu do velmi krátkých vln. Považuje to za chybu, kterou udělal jako ministr u České televize.

Někdejší ministr kultury Jiří Besser na fotce z léta 2011 | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

„Když se k tomu vrátím, cítím se podveden. Skutečně si nemyslím, že hodinový pořad musí mít čtyři sponzory. A to se (v případě ČT1) stává. A byl bych nerad, aby se to samé stalo v tomto případě (stanice ČRo Plus),“ uvedl Besser v rozpravě ve sněmovním volebním výboru.

Volební výbor ve středu řešil novelu, která by umožnila Českému rozhlasu (ČRo) získat pro svoji stanici mluveného slova s názvem Plus velmi krátké vlny (více o novele čtěte zde). Novela říká, že stanice by nesměla vysílat reklamu, zároveň by u sportu či některých společenských událostí mohla mít sponzoring.

Podobný princip před třemi lety začal platit pro Českou televizi (ČT), respektive její program ČT1. Televize u stanice přišla o reklamy, ale ne o sponzoring či možnost product placementu, tedy reklam výrobků v pořadech. Změna parlamentem prošla v době, kdy byl Besser ministrem kultury.

Sponzoring diváci vnímají jako reklamu

„V době, kdy jsme jednali o bytí či nebytí reklamy na kanálech ČT, někteří lidé upozorňovali na to, abychom zakázali i sponzoring a product placement. A my jsme říkali, že to bude bezvýznamné. Jenže teď po letech vidím, že pan ředitel Dvořák může stokrát ministrovi kultury říci, že to určitě vysílat nebude, ale při tom vlastním obchodním jednání takového gigantu, jakým je ČT, lidi napadne, že zákon jim to umožňuje a televizi nikdo nemůže bránit, aby si vydělala zákonným způsobem. A pak v televizi vidíme u jednoho filmu na ČT1 i čtyři sponzorské odkazy. Že by to takto mělo být, mě, když jsem tehdy pro změnu hlasoval, nenapadlo,“ řekl iDNES.cz Besser.

V čem je vlastně u sponzoringu problém? Diváci jej vnímají stejně jako reklamu. A také si na něj proto stěžují u vysílací rady. Na výboru o stížnostech hovořila bývalá předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Kateřina Kalistová.

„Když jsem byla v radě, vnímala jsem sponzoring jako velký problém, protože sponzorské vzkazy jsou reklama. Ale judikatura se ustálila na tom, že stačí označení sponzoring bez ohledu na to, jaký je obsah sdělení,“ uvedla na jednání výboru Kalistová, která nyní působí jako náměstkyně ministra kultury.

Je to téma k diskuzi, říká Duhan

„Pane řediteli, abychom si rozuměli, to, co je za prachy, je komerce,“ řekl člen výboru, poslanec Vítězslav Jandák šéfovi Českého rozhlasu Peteru Duhanovi.

„Chceme pouze sponzoring a vzkazy na specifické kulturní a sportovní akce. Je to ale přesně to téma, které se dá diskutovat,“ uvedl na námitky v rozpravě ředitel ČRo Peter Duhan.

ČT se k Besserovým slovům a jednání volebního výboru nevyjádřila.

Rozhlasu, který hospodaří ročně s více než dvěma miliardami korun, loni klesly příjmy z reklamy ze zhruba 93 milionů na 85 milionů korun. Česká televize se sedmimiliardovým rozpočtem měla z reklamy před změnou zákona příjem zhruba půl miliardy ročně. Ztrátu z absence reklamy vyčíslila na více než sto milionů korun (více čtěte zde). Televize také tvrdí, že kromě reklamy tratí i na sponzoringu, protože jej nemůže prodávat výhodněji v balíku s reklamou.

Server Mediář letos v dubnu informoval, že příjmy ze sponzoringu na ČT1 už převýšily příjmy z reklamy na kanálu ČT2. „Klasická spotová reklama na ČT2 vynesla loni 35 milionů Kč, sponzoring - který se z většiny odehrává na ČT1 - přitom 156 milionů, z toho tzv. minipořady činily 30 milionů Kč. Reklama z ČT Sport přinesla 55 milionů. Celkem Česká televize loni z reklamy a sponzoringu získala 324 milionů Kč,“ uvedl Mediar.cz.

Zdeformuje se trh, míní komerční stanice

Jednání sněmovního výboru ve středu trvalo zhruba dvě hodiny. Nejvíce času zabrala právě rozprava o velmi krátkých vlnách (VKV) pro stanici ČRo Plus.

Podle komerčních stanic zákon bude deformovat trh a zvýhodní veřejnoprávní rozhlas. V novele se totiž mimo jiné píše, že rozhlas může chtít případné uvolněné kmitočty. Komerční stanice také upozorňují, že ČRo už má zpravodajskou stanici Radiožurnál či kulturní Vltavu, proto další stanici na VKV nepotřebuje.

Ředitel Duhan s tím ale nesouhlasil. Podle něj bude stanice prostorem pro náročnou publicistiku, literaturu, drama, dokument a žánr feature. „Nechceme rozhlasovou podobu ČT24,“ uvedl ředitel ČRo.

„ČRo netrvá na tom, aby mu byly přidělovány nové kmitočty. Chápu obavy kolegů z komerčního sektoru, ale není nic ‚jednoduššího‘, než abychom si sedli a vyříkali si to,“ dodal Duhan s tím, že chce, aby se obě strany - tedy veřejnoprávní i komerční sektor - sešly a pokusily se o dohodu.

Besser pomáhá spravovat dvě komerční stanice

Kvůli novele na výbor dorazil mimo jiné prezident skupiny Lagardere Michel Fleischmann či zmiňovaný Jiří Besser. Ten pracuje pro společnost Voice of Prague, jež vlastní stanice Expresradio a Classic FM.

„Pomáhám této společnosti se správou dvou rádií, vymýšlím pořady a moderuji pořad Dobyli svět,“ popsal exministr. „Svobodně si podnikám, tato činnost je pro mě hlavní, pak mám ještě jeden soukromý subjekt, který se zabývá sportovním marketingem,“ popsal.

Besser za tři roky, kdy není ministrem, znatelně zhubl a zmizely mu pytle a kruhy pod očima. Od doby, kdy v srpnu 2013 odešel z funkce poslance, ve Sněmovně nebyl.

„Byl jsem hrozně překvapený, že jsem musel sundat opasek a všechno. Stejní lidé, kteří se tady předtím klaněli, mě teď pomalu nechtěli pustit dovnitř, tak je to takové humorné,“ dodal v narážce na bezpečnostní kontroly ve Sněmovně, při kterých musí návštěvníci odložit všechny kovové předměty a projít detekčním rámem.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.