Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko a Slovensko uvažují o společné obraně vzdušného prostoru

  9:25aktualizováno  9:25
Dvacet let od rozdělení Československa by se mohly obě země bývalé federace opět "spojit". Alespoň pokud jde o protivzdušnou obranu, zatím tomu vše nasvědčuje. To je také podle všeho i důvod, proč úzkou vojenskou spolupráci akcentovali v novoroční diskusi premiéři obou zemí Petr Nečas a Robert Fico.
Čtveřice stíhacích letounů JAS-39 Gripen českých vzdušných sil

Čtveřice stíhacích letounů JAS-39 Gripen českých vzdušných sil | foto: Jan Kouba, Ministerstvo obrany ČR

"Pokud by vznikla společná protivzdušná obrana Česka a Slovenska s jedním typem letounů, logistickým zázemím a tedy i výcvikem pilotů a servismanů z obou zemí, tak by obě země mohly ve výdajích na obranu ušetřit obrovské částky. A nešlo by jen o několik málo miliard. Přičemž pomíjím další projekty (radarové pokrytí, výcvik vojáků do zahraničních misí či vojenské školství - pozn. red.), které Nečas s Ficem rovněž zmínili," odhaduje přední letecký expert a poslanec za ČSSD Antonín Seďa.

S nápady, jak po rozdělení Československa využít vzájemně těch nejlepších zkušeností při zajištění suverenity Česka, Slovenska či Polska, se po roce 1993 doslova roztrhl pytel.

Žádný z nich ovšem netrval dlouho anebo zůstal jen na papíře - ať už kvůli nereálným představám politiků, kteří ignorovali odborná stanoviska svých generálů, anebo jednoduše proto, že se jedni či druzí obávali, že oni budou platit, zatímco ti další se jen povezou.

"Tehdy šlo většinou jen o líbivá gesta politiků, kteří naše názory často ignorovali. Od té doby se ale hodně změnilo a navíc i důvěra mezi Prahou a Bratislavou je nesrovnatelně větší než k jiným - ne vždy korektním - spojencům. Bez podobné důvěry totiž společné obranné projekty, kdy svou bezpečnost svěřujete do rukou druhých, nemají šanci," srovnává bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Dohodnou se Češi se Slováky na jedné stíhačce?

MiG-29 UBS slovenského letectva

MiG-29 UBS slovenského letectva

Je tudíž nabíledni, že i před společnou obranou českého a slovenského vzdušného prostoru stojí nemalá úskalí.

Nemá totiž valný smysl, pokud by do něj Slováci nabídli zastarávající a provozně velmi nákladné ruské stíhačky MiG 29. "Létá jich jen pár a to ještě jen o státních svátcích," říká v nadsázce jeden z otců - konstruktérů bitevního letounu L-159 Viktor Kučera.

Slovenská armáda je kromě toho podle poslance Sedi v mimořádně složité finanční nouzi, takže Bratislava hledá pomoc u té české, byť i jí vláda seškrtala nemilosrdně rozpočet. A právě nadzvukové letectvo patří k nejnákladnějším obranným projektům.

Jednání českého ministerstva obrany se Švédskem o prodloužení pronájmu stíhaček Gripen (končí za dva roky - pozn. red.) posuzuje proto Seďa i pod vlivem diskuse mezi Nečasem a Ficem.

Zejména teď - před ukončením pronájmu českých gripenů - se naskýtá podle Sedi šance, aby se obě země dohodly, jak je vůbec možné se při obraně svého vzdušného prostoru ubírat opět společnou cestou. Ale - jak znovu upozorňuje - jen s jedním typem letounů. Ať již půjde o švédské gripeny či americké stíhačky, které má naopak ve výzbroji jiná země Visegrádské čtyřky Polsko.

"Gripeny si sice od Švédů pronajímají i Maďaři, ale ti nikdy nesvolí, aby jim nad hlavami létali Slováci," srovnává Seďa vztahy mezi Českem a Slovenskem s těmi, které vládnou mezi Bratislavou a Budapeští.

Poslanec ovšem stejně jako generál Šedivý připomíná, že důvěra vezme okamžitě za své, když bude jeden z partnerů na společnou obranu vzdušného prostoru jen doplácet. "Češi mohou nabídnout zaběhlý systém letecké obrany včetně výcviku na špičkových simulátorech. A čím nám to mohou Slováci kompenzovat? Mají, pravda, slušné letecké opravny... tím by ale vzali práci těm českým, které jsou na špičce," připomíná Seďa.

V době recese není jiné rozumné cesty

Konstruktér bitevníků L-159 Viktor Kučera oceňuje "obranné namlouvání" Nečase s Ficem především z dlouhodobého hlediska.

Pokud si podle něj oba premiéři nakonec plácnou, budou muset společně a velmi obezřetně postupovat i v jednání ohledně dalšího pronájmu či koupi typově shodných stíhaček, aby se s jejich výrobcem či vládou dohodli na přijatelných podmínkách.

Přesný opak totiž před časem učinili čeští generálové, když krátkozrace prohlásili, že gripeny jsou pro Česko tou nejlepší volbou. "Právě odtud pramení nynější obtížné jednání se Švédy, kteří nám při vyjednávání o dalším pronájmu gripenů nechtějí příliš slevit, ačkoliv jsme jim stíhačky v podstatě již zaplatili. Nabídli jsme jim totiž až příliš velkou jistotu, že chceme jen gripeny," vysvětluje Kučera.

A dodává: "V čase ekonomické recese není jiné rozumné cesty než slučování obranných kapacit členských zemí NATO, kdy lze s nižšími náklady docílit mnohem vyššího efektu."

Kučera tak nepřímo připomíná dlouhodobou kritiku evropských zemí aliance ze strany USA. Její podstatu ukázaly i letecké operace nad Libyí, kde se kvůli roztříštěnosti obranných kapacit - a tudíž i plýtvání penězi na obranu - Evropané neobešli bez podpory USA.

Zatím se zdá, že velení české armády je na jednání premiérů Nečase a Fica připraveno. Avšak rovněž ono ústy svého mluvčího Jana Šulce připomíná základní podmínku společné obrany vzdušného prostoru: sjednocení používaného typu letounu a s ním související logistické podpory a výcviku.

Šulc navíc zmiňuje i často opomíjený fakt: "Nejde jen o politická rozhodnutí související se suverenitou státu, ale i legislativní kroky při případném zákroku pilota české stíhačky nad územím Slovenska a naopak." Vojenská řešení považuje za kroky čistě technického rázu, protože vojáci obou zemí už se na pracovní úrovni několikrát setkali na jednáních.

Zbývá tedy už pouze jedno, jak říká generál Jiří Šedivý: "Slováci se budou muset co nejdříve rozhodnout a s Čechy se dohodnout, jaký typ nadzvukového letounu po odepsání migů vlastně chtějí a zda ho vůbec chtějí."

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.