Ovšem přibližně desetina národa - řekněme tři čtvrtě milionu dospělých - se se změnou
| 1. část kvízu znalostí o době před deseti lety najdete ZDE. |
Vyplnulo to z průzkumu veřejného mínění, který pro MF DNES a Český rozhlas připravila firma Sofres-Factum. V říjnu letošního roku v něm odpo
|
Využila naše země šance, která se jí naskytla? (otázka těm, kteří změnu hodnotí kladně) | |
| Plně využila příležitosti | 8 procent |
| Příležitost využila, ale jen částečně | 60 procent |
| Příležitosti promarnila | 30 procent |
| Neví | 2 procenta |
|
Vývoj po listopadu 1989 | |
| Šel od začátku špatným směrem | 27 procent |
| Šel správným směrem, ale pak se to nějak pokazilo | 53 procent |
| Jde v podstatě správným směrem | 12 procent |
| Neví | 8 procent |
|
Když srovnáte vlastní ambice po listopadu 1989 a svou současnou situaci, jste na tom | |
| Lépe, než jste si myslel(a) | 14 procent |
| Stejně | 32 procent |
| Hůře | 32 procent |
| Neuvažoval(a) o tom | 19 procent |
| Neví | 3 procenta |
| Pramen: Sofres-Factum pro MF DNES a ČRo 1 - Radiožurnál, 937 dotázaných | |
Typický "hlas lidu" po deseti letech tedy zní: "Vrátit všechno zpátky? Ne, ale takhle jsem si to nepředstavoval."
Nespokojenost se současností a obavy z budoucna - zlom podle všech průzkumů přišel v roce 1997, kdy jsme definitivně přišli o iluze, že se brzy budeme mít "jako v Německu" - ještě tolik nezasáhly "pramen změny", listopad 1989. Těch, kdo hledají chybu až tady, zas tolik nepřibylo.
Institut pro výzkum veřejného mínění se minulý měsíc zeptal: "Ohlédnete-li se zpět, myslíte si, že změna společenského systému u nás stála za to?" Souhlasilo 55 procent lidí, jen necelá třetina řekla, že ne.
Důvěra v nový režim, v politiky a úspěšnou budoucnost byla na počátku devadesátých let - logicky - v nadoblačných výškách. "Současnou skepsi bychom neměli promítat do počátků transformace. Nový režim oslovil 80, 85 procent lidí a zhruba do roku 1992 tu byla zřetelná chuť utáhnout si opasky," řekl v televizním pořadu Sněží sociolog Jan Hartl.
"Po listopadu 1989 jsme nevěděli, co nás čeká. Představovali jsme si to jako jakousi pohádku s dobrým koncem. Teď se nám zdá, že dobrý konec nepřichází, ačkoli už tu měl dávno být; a připadá nám, že k němu možná ani nejdeme," uvedl Jan Herzmann z firmy Sofres- Factum.
Názorů, že listopad 1989 "byl špatně", výrazně přibývá s věkem - mezi lidmi nad šedesát let je to podle průzkumu Sofres-Factum už vlastně půl na půl, protože polovina říká, že změna byla "dobře", 29 procent "špatně" a zbytek neví. Že to bylo špatně, si myslí 58 procent voličů KSČM.
Hlavní důvody pro "dobře" a "špatně" jsou svoboda, demokracie a prohnilost minulého režimu na j
| V listopadu 1989 se změnil režim - bylo to dobře, nebo špatně? | |
| Dobře | 62 procent |
| Špatně | 17 procent |
| Neví | 21 procent |
Víc než polovina z těch, co se změnou po listopadu 1989 nesouhlasí, by si přála návrat zpět. Necelá čtvrtina z odpůrců listopadu se už s novým režimem smířila a nic by nevracela.
Mimochodem, prakticky každý ví, co se v listopadu 1989 stalo. Nejčastěji se nám vybaví pojem "sametová" nebo "něžná" revoluce (tak odpovědělo v průzkumu 37 procent dotázaných). Osmadvacet procent napadlo slovo "převrat", 16 procent "revoluce"... Každý stý dotázaný na otázku, jaká historická událost se tehdy odehrála, odpověděl: Podvod na prostém lidu.
Zítra: Jak vidíme hříchy minulosti
