Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spokojenost Američanů s Obamou je na průměrných 63 procentech

  17:08aktualizováno  17:08
Barack Obama bude zakrátko v prezidentském úřadu už sto dní. S jeho prací je spokojeno 63 procent Američanů. Podle Gallupova ústavu, který Obamovu podporu u veřejnosti sleduje den po dni, se toto číslo rovná průměrnému hodnocení amerických prezidentů za posledních více než 50 let.

Barack obama při zasazování stromů s první dámou Michelle v Kenilworth Aquatic Gardens ve Washingtonu. (21. dubna 2009) | foto: Reuters

V prvních dnech po inauguraci 20. ledna schvalovalo Obamovy kroky 69 procent občanů, v druhé půli března klesla jeho podpora na 59 procent a nyní se pohybuje kolem 62 procent. Stý den v úřadu bude prezident příští středu.

Obamových necelých 63 procent je na úrovni historického průměru souhlasných postojů s prací amerických prezidentů během jejich prvního čtvrtletí v Bílém domě od roku 1953. Zároveň jde ale o čtvrtý nejvyšší údaj za tuto dobu a o nejlepší od roku 1977, kdy prezidenta Jamese Cartera podporovalo průměrně 69 procent Američanů.

Americký prezident Barack Obama po projevu na pražském Hradčanském náměstí (5. dubna 2009)

Vyšší hodnocení dosáhli už jen John Kennedy, 74 procent, a jeho předchůdce Dwight Eisenhower, 71 procent. Lépe si vedl také Lyndon Johnson, kterého podporovalo 76 procent lidí. Gallupův ústav ho s ostatními prezidenty ale nesrovnává, protože funkci nepřevzal po volbách, ale uprostřed prezidentského období po atentátu na Kennedyho.

Nejvyšší podporu měl Truman

Absolutně nejvyšší podporu veřejnosti, v průměru 87 procent, měl v poválečném období Harry Truman, který ovšem podobně jako Johnson nastoupil do Bílého domu z pozice viceprezidenta po smrti svého předchůdce.

Obamova podpora za uplynulé tři měsíce nevykazuje podle Gallupova ústavu výrazné výkyvy a víceméně stabilně se pohybuje nad 60 procenty. Komentář k průzkumu konstatuje, že i když prezidentské "líbánky" netrvají věčně, výsledky šetření naznačují, že dobré hodnocení může Obama očekávat přinejmenším ještě v dalším čtvrtletí.

Harry Truman

Nebylo by to nic neobvyklého. Z jedenácti poválečných prezidentů dosahovalo šest zhruba stejné podpory v prvním i druhém čtvrtletí v Bílém domě.

Největší propad ve druhém čtvrtletí zažili Gerald Ford a Bill Clinton. Na Fordově střemhlavé ztrátě popularity o 15 procent se podepsal pardon, kterým zajistil beztrestnost svému předchůdci Richardu Nixonovi po aféře Watergate. Od Clintona se veřejnost odvrátila o 11 procent po jeho prvních kontroverzních politických rozhodnutích.

Ve druhém čtvrtletí si polepšil například Bush starší

Naopak o výraznějších sedm procent vzrostla ve druhém čtvrtletí podpora prezidenta George Bushe staršího, který ovšem do úřadu nastupoval s relativně slabou spokojeností občanů na úrovni 57 procent. Nižší start, 55 procent, měl jen jeho nástupce Clinton.

Gallupův ústav poznamenává, že z historických statistik nelze vyčíst typický konec prezidentských líbánek, tedy období většího nadšení veřejnosti novým prezidentem. Někteří zažili větší kritičnost ve třetím čtvrtletí, jiní si udrželi dobrá čísla takřka po celý první rok. Další, včetně obou prezidentů Bushů, zažili i růst spokojenosti, zpravidla v důsledku kroků při řešení mezinárodních krizí.

Sjezd amerických republikánů v Minnesotě. Bývalý prezident George Bush starší (2. září 2008)

Obamův start je podle Gallupova ústavu solidní. Průměrná spokojenost 63 procent Američanů v prvním čtvrtletí je vyšší než v případě jeho čtyř předchůdců. Za největší Obamův dosavadní úspěch ústav označuje prosazení ekonomického stimulačního zákona k obnovení hospodářského růstu.

V nadcházejících měsících se Kongres začne vážně zabývat Obamovým návrhem rozpočtu na příští rok, což může být klíčové i pro hodnocení prezidentovy práce. Jak bude schvalování rozpočtu probíhat, zda hospodářství začne vykazovat známky oživení a jak si Obama povede na mezinárodním poli určí, jestli jeho hodnocení zůstane vysoké, nebo začne klesat, soudí analytici Gallupova ústavu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Milán, hlavní město Lombardie
V katalánských stopách. Benátsko a Lombardii čeká plebiscit o autonomii

V Lombardii a Benátsku se v neděli konají referenda o posílení autonomie. Jsou sice právně nezávazná, lze je však také vnímat jako součást odstředivých...  celý článek

Zaměstnanci afghánské bezpečnostní jednotky vyšetřují výbuch automobilu, který
Sebevražední útočníci se odpálili v afghánských mešitách, zabili 63 lidí

Nejméně 63 mrtvých a desítky zraněných si v pátek vyžádaly dva sebevražedné útoky na afghánské mešity. Nejprve se odpálil útočník v šíitské mešitě v metropoli...  celý článek

Ines Rau na archivním snímku
Dívkou měsíce v Playboyi je poprvé transsexuálka, čtenáři reptají

Dívkou měsíce časopisu Playboy se poprvé stala transsexuálka. Francouzská modelka Ines Rauová bude tváří listopadového čísla. Některé čtenáře to popudilo,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.