Ústava říká, že pokud vláda spojí s projednáním návrhu zákona otázku důvěry, musí se Sněmovna usnést do tří měsíců. Podle jednacího řádu Sněmovny se počítá už první čtení. Odborník na ústavní právo Václav Pavlíček vysvětluje, že by mohlo dojít k neúměrnému protahování, kdyby se čekalo až na závěrečné třetí sněmovní čtení.
Pokud se Sněmovna k návrhu zákona spojenému s otázkou důvěry do tří měsíců neusnese, může prezident parlamentní komoru rozpustit.
Spojení zákona s otázkou důvěry není zrovna rutinní postup. "Zatím byl použit jen jednou, za dob Tošovského vlády (úřednický kabinet z let 1997-1998, pozn. red.) a ani tehdy to nebylo dotaženo do konce, vláda ten zákon stáhla," sdělil iDNES.cz mluvčí Sněmovny Roman Žamboch.
V tomto případě by se vlastně o důvěře jako takové vůbec nehlasovalo. Procedura by totiž měla "jen" deklarativní podobu - tedy že premiér Petr Nečas přednese závazek: Pokud toto hlasování nevyhrajeme, podám demisi.
"Ano, je to tak," potvrdil tuto cestu iDNES.cz premiér Petr Nečas. Ve středu navíc na půdě Sněmovny uvedl, že hlasování o důvěře bude více (více čtěte zde).
Absolutní většina místo prosté
Tím předseda vlády nepřímo potvrdil slova Zbyňka Stanjury i Miroslava Kalouska, kteří už uvedli, že vláda spojí zákon s otázkou důvěry i poté, co zvýšení DPH po druhém předložení zákonodárcům opět Sněmovně vrátí Senát.
Změní něco senátní volby?Při současném složení Senátu nemůže vláda doufat, že senátoři kývnou na její návrhy. Na změnu to však nevypadá. V říjnových senátních volbách pravice obhajuje 17 senátorských křesel, levice dohromady sedm a lidovci tři. Z 81 senátorů patří 38 do klubu ČSSD, k absolutní většině jí scházejí tři senátoři. |
V takovém případě by vláda sháněla o jeden hlas více, než jí teoreticky pro formální hlasování o důvěře nakazuje ústava. Když totiž vláda požádá Sněmovnu výslovně o důvěru podle článku 71, stačí jí prostá většina. Bez Davida Ratha, sedícího ve vazbě, představuje nyní prostou většinu sto hlasů.
Ale pro přehlasování senátního veta je zapotřebí 101 hlas, tedy nadpoloviční většina všech poslanců. Krátce řečeno si to spojením pokusu přehlasovat senátní veto s otázkou důvěry dělá vláda o jeden hlas těžší. Samozřejmě je ale každé hlasování o důvěře pro vládu v jistém smyslu rizikem.
Na tom, zda jde vůbec spojit pokus o přehlasování Senátu s hlasováním o důvěře, se neshodli ani právníci oslovení iDNES.cz. Podle Jana Kysely na něco takového ústava není koncipovaná. Podle Václava Pavlíčka by to šlo, ale vládě by hrozilo uváznutí "na půli cesty", tedy že sto hlasy proti 99 naplní ústavní podmínku pro získání důvěry, ale nepřehlasuje Senát.
Premiérova deklarace, že buď vyhraje hlasování, nebo odstoupí, tuto nejasnost řeší. Petr Nečas ostatně už dříve avizoval, že vládnout bez síly prosazovat své záměry by pro něj nemělo smysl.
