Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spojení CIA a Svobodné Evropy dostalo za železnou oponu miliony knih

  7:32aktualizováno  7:32
Americká tajná služba CIA nejenže financovala fungování Rádia Svobodná Evropa, ale její peníze šly i na akce, o kterých se dosud příliš nevědělo. CIA tak například do zemí východní Evropy včetně Československa poslala 10 milionů odborných publikací. Přestože to byla americká rozvědka, její vliv na vysílání byl podle odborníků spíše kladný.

Podoba vysílacího studia rádia Svobodná Evropa z padesátých let. | foto: Archiv Českého rozhlasu, copyright © 2011. RFE/RL Inc.

Před 60 lety začalo z Mnichova vysílat Rádio svobodná Evropa, které v komunistickém ČSSR poslouchaly miliony lidí. Díky akcím k výročí rádia se nyní dostávají na veřejnost zajímavosti, které byly až doposud téměř neznámé. (více o výročí najdete zde) Některé z nich zazněly i na nedávné konferenci k výročí fungování stanice v Mnichově.

"Akce se zasíláním knih, o které se téměř neví, začala přibližně v roce 1956, po potlačení revoluce v Maďarsku," řekl historik Prokop Tomek. Právě v té době totiž zaniká myšlenka na osvobození Československa, kterou nahrazuje idea gradualizmu, podle které je třeba režim změnit zevnitř.

CIA kupuje knížky

V intencích nového postupu začíná CIA do lidově demokratických zemí včetně Československa posílat knihy. Překvapivě nešlo o "podvratnou exilovou" literaturu, jak by se od tajné služby očekávalo, ale o čistě vědecké publikace, které byly za železnou oponou nesehnatelné. Podle bývalého pracovníka radia Alfreda Reische se jednalo celkem o deset milionů knih.

Svobodná Evropa

Rádio Svobodná Evropa začalo oficiálně vysílat v roce 1951 z popudu americké vlády. Mělo na starost šíření informací do evropských socialistických zemí. Sídlem stanice se tehdy stal západoněmecký Mnichov. V roce 1975 se Rádio Svobodná Evropa sloučilo s Rádiem Svoboda, které s výjimkou pobaltských zemí vysílalo pouze na území Sovětského svazu. V roce 1994 skončilo české vysílání radia a v témže roce se stanice přestěhovala do Prahy.

K výročí zahájení vysílání připravil Český rozhlas řadu akcí, odbornou konferenci nebo třeba vydání knihy.

Dnes RFE/RL vysílá pro asi 30 milionů posluchačů v 28 jazycích do 21 zemí.

Publikace z celkem 14 tématických oblastí kupovala CIA od stovek různých nakladatelství a poštou je posílala do knihoven, univerzit nebo jiných odborných pracoviště. Vše fungovalo až do 80. let, jaké ale měla akce výsledky, se přesně neví.

Ohlas z Československa byl prý minimální. Není ani jasné, kolik knih se dostalo k adresátům a které zabavila cenzura na hranicích. CIA přitom za knihy musela utratit miliony dolarů.

Propaganda, nebo žurnalistika?

Právě vliv CIA a americké vlády na chod rádia je předmětem častých debat o jeho nezávislosti. "Byla RFE nástrojem propagandy, nebo zdrojem objektivních informací?" popsal debatu na odborné konferenci Prokop.

Vnitřní systém rádia byl odlišný od jiných stanic. V Mnichově fungoval centrální "news room", kde pracovali profesionální američtí a britští žurnalisté. Ti tvořili zpravodajství, které pak přebíraly národní redakce vysílající do jednotlivých zemí.

"Podle Susan Haas byl problém v tom, že v národních redakcích pracovali exulanti se silným vztahem na cílovou zemi, bohužel ale většinou novinářští amatéři. Ti v některých případech zprávy selektovali podle vlastního uvážení," řekl Tomek. Někdy tak například ignorovali některé směry v disentu, nebo naopak jiné upřednostňovali.

Kontrolní středisko pro vysílání Svobodné Evropy v osmdesátých letech.

Kontrolní středisko pro vysílání Svobodné Evropy v osmdesátých letech. Autor: Archiv Českého rozhlasu, copyright © 2011. RFE/RL Inc.

Role USA a CIA ale podle něj byla jednoznačně kladná. "To, že rádio bylo oficiálně financováno z rozpočtu CIA, byla spíše administrativní technikálie," myslí si Tomek.

Jednoznačným přínosem byla profesionalita, kterou Američané do rádia přinesli. "Podobná instituce postavená jen na emigrantském hnutí by nemohla fungovat, protože by se okamžitě rozhádala a rozpadla," tvrdí historik.

Lže jako Svobodná Evropa

Takzvaná "svobodka" ležela komunistům v žaludku od svého vzniku a pro StB byla jedním z úhlavních protivníků. Způsobů, kterými s ní bojovala, byla celá řada, od rušení vysílání až po vyslání pověstného agenta Pavla Minaříka, který chtěl v budově odpálit bombu.

Tajná policie ale připravovala i akce, které měly pověst rádia pošpinit především u posluchačů. V roce 1970 tak například připravovala dezinformační kampaň na její diskreditaci.

Plán měl celkem sedm bodů. Tajná policie tak chtěla například vybrat z vysílání několik konkrétních informací a ty se pokusit zesměšnit. V časopise Dikobraz se měly objevit kreslené vtipy a obrázky "doplněné vtipným textem".

Ještě kurióznější byl další cíl. "Rozšířit rčení Lže jako Svobodná Evropa mezi naše občany, aby se stalo populární jako jiná rčení," uvádí dokument StB.

Konec českého vysílání Svobodné Evropy. Na snímku zleva: Pavel Pecháček, Olga Kopecká-Valeská, Ivana Tigridová, Pavel Tigrid a Tom Dine.

Konec českého vysílání Svobodné Evropy. Na snímku zleva: Pavel Pecháček, Olga Kopecká-Valeská, Ivana Tigridová, Pavel Tigrid a Tom Dine. Autor: Archiv Českého rozhlasu, copyright © 2011. RFE/RL Inc.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

MUDr. Martin Anders (9.8.2017)
Čekárny psychiatrů praskají ve švech. Obor je podfinancovaný, říká odborník

Čekárny psychiatrů praskají ve švech a pacientů dál přibývá. Nových specialistů se přitom i kvůli podfinancování oboru nedostává. Pomoci by mohla centra...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.