Pákistánský ministr zahraničí Abdus Sattár stejně jako mluvčí indického ministerstva zahraničí tento krok vřele uvítali.
Prezident Bush svůj krok vysvětlil takto: "Další aplikování sankcí a zákazů proti Indii a proti Pákistánu... by nebylo v zájmu národní bezpečnosti Spojených států".
Za hlavního iniciátora atentátů v New Yorku a ve Washingtonu 11. září USA považují islámského radikála Usámu bin Ládina, který pobývá na území Afghánistánu, s nímž Pákistán sousedí.
Podle televizní stanice CNN je Pákistán Spojeným státům v jejich předpokládané vojenské odvetě proti Afghánistánu ochoten uvolnit vzdušný prostor a již úzce spolupracuje v poskytování životně důležitých zpravodajských informací.
Poskytnout pozemní vojenské základny - jak pro americké vojáky, tak i letadla - je však připraven jen v krajní nouzi. V zemi totiž pokračují protiamerické demonstrace radikálních muslimů, které však již zřejmě postupně ztrácejí na intenzitě.
Pákistán: Je to úleva jen částečná
Sankce na tyto země uvalil Washington poté, co ignorovaly stanoviska mezinárodního společenství a provedly v roce 1998 jaderné pokusy. Pro Indii jde o příznivý krok, i když ne tak velkého významu jako pro pákistánské hospodářství.
Obě země tedy opět můžou kupovat i americké zbraně a Pákistán už nečelí americkému vetu v otázce finanční pomoci Mezinárodního měnového fondu.
Další embargo, vyhlášené po státním převratu v Pákistánu v roce 1999, však nadále zůstává v platnosti. Podle nejmenovaného pákistánského vládního zdroje je tím Pákistán zklamán. Tato země si tak totiž nadále nemůže například půjčovat přímo u amerických bank ani posílat důstojníky na stáže do amerických vojenských škol.
