Postarší Trumpova fanynka na jednom z jeho mítinků v Ohiu (4. 11. 2016)

Postarší Trumpova fanynka na jednom z jeho mítinků v Ohiu (4. 11. 2016) | foto: AP

Američanům se zkrátil život, běloši začali umírat dřív

  • 338
Mají sice zázračné lékaře jako doktor House, žijí v zemi, která má nejlepší kliniky včetně televizní Chicago Hope, přesto letos Američané žijí kratší dobu než loni. Nečekaná statistika potvrdila, že rebelie zchudlých bílých obyvatel Spojených států, kteří zvolili Donalda Trumpa, měla reálnou příčinu.

Poprvé za téměř čtvrt století se délka života, s níž mohli statisticky počítat, zkrátila. Navzdory tomu, že lidé v jiných bohatých zemích světa žijí stále déle a zdravěji. U Američanů je to naopak. Umírají mladší a zdravotní problémy u nich propukají dřív než u lidí v Evropě či Japonsku. Za tento propad může jedna skupina lidí: běloši středního věku.

Je to další nepřímé vysvětlení americké rebelie, která letos přepsala politickou mapu Ameriky a vynesla do Bílého domu Donalda Trumpa. Jeho popularita bývá vysvětlována jako vzpoura bílých Američanů s nižším vzděláním a příjmy, kteří mají pocit, že byli vynecháni z amerického vzestupu. Projevuje se to i na jejich zdraví.

Kolik se dožijí

Loni byla očekávaná délka životau mužů v USA v průměru 76,3 roku a u žen 81,2 roku, průměr dělal 78,9 roku, nyní 78,8. Podle Světové banky byl na konci roku 2014 nejvyšší průměrný věk dožití v Japonsku, a to 84 let. Na druhém místě byli Švýcaři, kde to bylo 83 let, dále Francouzi, Švédové a Kanaďané s 82 lety, Češi 78 let, Slováci 77 let a Maďaři 76 let.

Tito lidé tvoří největší skupinu amerického obyvatelstva, a tak zásadním způsobem dokážou změnit i celoamerické trendy. Teď tedy především díky nim poklesla průměrná délka dožití o měsíc a šest a půl dne. Podle právě zveřejněné zprávy Národního střediska pro zdravotnickou statistiku může nyní průměrný občan USA počítat s tím, že se dožije 78,8 roku, zatímco loni to bylo 78,9 roku.

Desetinka vypadá jako nicotný rozdíl, ale není to pravda, protože se za ní skrývá nezdravý trend, který byl patrný poslední roky. Naposledy poklesla očekávaná délka dožití v roce 1993. Tehdy to bylo z 75,6 let na 75,4. Od té doby se americký život sice prodloužil o více než tři roky - ale jak komu.

Před rokem vyvolal velký rozruch výzkum Anne Caseové a Anguse Deatona z Princetonu, který zaznamenal nečekaný nárůst úmrtnosti mezi bělochy středního věku. Čísla ukázala, že mezi bělochy ve věku od pětačtyřiceti do čtyřiapadesáti let, kteří měli nejvýše střední vzdělání, zemřelo na sto tisíc lidí o 134 osob víc než v roce 1999.

Nemoci ze zoufalství

Opět by šlo říct: Je to jen zanedbatelné množství. Ne zcela. Na milion připadá 1 340 předčasně zemřelých a na deset milionů už jde o jedno české město. To hlavní je však jinde: míra úmrtnosti v této skupině stoupá, zatímco u jejich protějšků v jiných bohatých zemích, stejně jako u jiných rasových či etnických skupin v Americe, stále klesá.

Bližší pohled ukázal, že bílí Američané středního věku shodně umírají na příčiny, které spadají do kategorie nazývané „nemoci ze zoufalství“: alkoholismus a jím způsobené nemoci jater, drogy či sebevraždy, jejichž nárůst je rovněž varující. K tomu se přidávají nemoci, za nimiž je vysoký stres a špatný životní styl - srdeční choroby, mrtvice či cukrovka.

Nárůst těchto úmrtí je v posledních letech tak vysoký, že skupina méně vzdělaných bělochů statisticky stahuje dolů i veškeré své bílé vrstevníky včetně vysokoškoláků, jimž se daří dobře a žijí stále déle. Faktem je, že pokud jde o délku života, jsou na tom běloši pořád lépe než černoši nebo Hispánci. Ale tyto dvě skupiny už bělochy dotahují, zatímco délka života bělochů se mezi lety 2013 a 2014 lehce propadla místo toho, aby měla lehce stoupající trend.

Američtí experti si to vysvětlují tím, že na běloších této skupiny se projevují zhoršující se ekonomické a společenské vyhlídky. V podstatě lze říct, že v 21. století ztrácejí dech nebo si to alespoň myslí. Mají nižší příjmy, menší šanci najít dobrou práci, méně se jich i žení. A častěji než stejně staré lidi v minulosti je bolí záda a klouby.

To neznamená, že méně vzdělaní běloši jsou na tom hůř než jiné menšiny. Vzhledem k tomu, že historicky byla jejich startovní čára jinde než třeba u černochů, jsou na tom pořád lépe. Ale zatímco černoši cítí, že si polepšují, i když jsou chudší než chudí běloši, ti stagnují nebo si dokonce pohoršili. Dalo by se říct, že fungují jako kanárci v dolech, protože jejich potíže dopředu demonstrují, jaké problémy mohou postihnout všechny, kteří zjistili, že vlak do budoucnosti odjel bez nich.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video