Jenže pozorovatelé soudí, že úder sám o sobě nic neřeší a může být jen jedním z mnoha. Bagdádský režim již v uplynulých letech pravidelně porušoval podmínky příměří stanovené mezinárodním společenstvím po válce v Perském zálivu. A neodstrašilo jej ani bombardování v roce 1993 a znovu o tři roky později.
"Dali jsme Saddámovi šanci, nikoli volnou ruku," řekl ve svém nočním projevu americký prezident Bill Clinton, když zdůvodňoval útok proti Bagdádu. Nálety však podle expertů mohou vývoj chemických a biologických zbraní pouze zkomplikovat, ne však zcela zastavit. Jejich příprava totiž není tak náročná.
Podle západních diplomatů by jedině pád režimu Saddáma Husajna nebo jeho totální kapitulace mohly celý problém vyřešit. Druhé možnosti však Spojené státy už v minulosti dávaly přednost v obavách z nestability, která by v případě zhroucení bagdádského režimu postihla celý region.
I tentokrát proto Clinton upozornil, že úder je jasný signál pro Husajna, aby se vzdal vývoje zbraní hromadného ničení. "Od jejich dokončení nás dělily měsíce, nikoli roky," zdůraznil Clinton s odvoláním na zjištění inspektorů OSN a amerických tajných služeb.
Někteří analytici však upozorňují, že prezidentovo rozhodnutí bylo ovlivněno i jeho osobními problémy. Oddálil tak totiž bezprostřední hrozbu, že bude odvolán v souvislosti s aférou Lewinská ze svého úřadu. I to spolu s malou mezinárodní podporou podrývá efekt trestné operace. Protože jakkoli ničivé jsou exploze amerických bomb, o jejich skutečné účinnosti rozhodne reakce okolního světa.
"Dali jsme Saddámovi šanci, nikoli volnou ruku," řekl ve svém nočním projevu americký prezident Bill Clinton, když zdůvodňoval útok proti Bagdádu. Nálety však podle expertů mohou vývoj chemických a biologických zbraní pouze zkomplikovat, ne však zcela zastavit. Jejich příprava totiž není tak náročná.
Podle západních diplomatů by jedině pád režimu Saddáma Husajna nebo jeho totální kapitulace mohly celý problém vyřešit. Druhé možnosti však Spojené státy už v minulosti dávaly přednost v obavách z nestability, která by v případě zhroucení bagdádského režimu postihla celý region.
I tentokrát proto Clinton upozornil, že úder je jasný signál pro Husajna, aby se vzdal vývoje zbraní hromadného ničení. "Od jejich dokončení nás dělily měsíce, nikoli roky," zdůraznil Clinton s odvoláním na zjištění inspektorů OSN a amerických tajných služeb.
Někteří analytici však upozorňují, že prezidentovo rozhodnutí bylo ovlivněno i jeho osobními problémy. Oddálil tak totiž bezprostřední hrozbu, že bude odvolán v souvislosti s aférou Lewinská ze svého úřadu. I to spolu s malou mezinárodní podporou podrývá efekt trestné operace. Protože jakkoli ničivé jsou exploze amerických bomb, o jejich skutečné účinnosti rozhodne reakce okolního světa.
