Spojenci nyní začínají váhat

  • 89
Zatímco Američané, kteří se stali terčem útoků, požadují drtivý úder proti teroristům, mínění ve spojeneckých zemích již není zdaleka tak jednoznačné. Amerikou hýbe všestrhávající proud -"chceme vojenskou odpověď na útoky z 11. září, a to i za cenu obětí z řad amerických vojáků či nevinných." Převedeno do čísel výzkumů mínění je to stejně dramatické: devět z deseti Američanů podporuje válku a mezi těmi, kdo dávají hlas vojenské akci, na 70 procent dotázaných ji podporuje i za cenu nevinných obětí.

Dvě třetiny - 67 procent - by šlo do války, i kdyby bylo hodně ztrát mezi americkými vojáky. Tato čísla přinesl list The Washington Post. Volání Američanů po tvrdé vojenské odvetě je natolik silné, že prezident George Bush opakovaně vyzývá své spoluobčany k trpělivosti.

Hlasy těch, co proti válce protestují, jsou v menšině a často jen omezené na půdu univerzit či větších měst. Mínění zbytku světa, který se necítí být tak přímo ohrožen sebevražednými teroristy jako Američané, však tak jednoznačné není.

Například Kanada sice soucítí se svým velkým jižním sousedem, kterého postihla velká tragédie, ale zdaleka Kanaďané nejsou tak bojovně naladěni. Průzkum zde pouze ukázal, že nadpoloviční většina Kanaďanů (63%) pociťuje větší sounáležitost s USA a 59% by podpořilo, kdyby se Kanada musela kvůli bezpečnosti Severní Ameriky částečně vzdát své národní suverenity.

Jiný spojenec Ameriky, Tokio, slovně vyjadřuje podporu americkým akcím, ale veřejnost je rozdělena a mnohdy poukazuje i na charakter ústavy, omezující účast země na vojenských operacích. Například 42 procent Japonců souhlasí s plánem na vyslání vojáků do zahraničí v rámci logistické podpory, zatímco 46 procent se staví proti.

I tradiční nejbliží přátelé Ameriky, Britové, nejsou ve svém postoji bez výhrad. Jak ukazuje nejnovější průzkum, většina z nich souhlasí s vojenskou akcí proti těm, kteří zosnovali útoky v USA, avšak více než polovina dotázaných (56%) si přeje, aby odveta byla zastavena, pokud bude zneškodněn Usáma bin Ládin.

Jen větší čtvrtina (27%) Britů se domnívá, že boj proti teroristům by měl pokračovat, aby byla zlikvidována celá teroristická síť. Další významná země Německo je zajímavá z jiného pohledu. Tamní analytikové si povšimli, jak odlišně vnímají americkou zahraniční politiku Němci na východě oproti obyvatelům západní části.

Ministr vnitra ve východní zemi Braniborsku Jörg Schönbohm zaznamenal, jak východní Němci v minulých dnech rozlišovali mezi oběťmi útoků a Spojenými státy na straně druhé a neměli pochopení pro odvetu.

Časopisy Super-Illu a Bunte zjistily, že třetina východních Němců rezolutně odmítá solidární výrok "Všichni jsme Američané", který pronesl jeden vysoký politik ze západu státu v reakci na útok. Naopak tato třetina zvolila odpověď, podle níž USA svou politikou "částečně vyprovokovaly útoky". Většina ale byla s USA solidární i tady.

Takřka ve stejném poměru, jako jsou Američané pro vojenskou odvetu, Řekové ji odmítají. Podle výzkumu zveřejněného včera listem Ta Nea jsou čtyři z pěti Řeků (86%) již tradičně proti vojenským úderům USA. Podobně vysoký počet dotázaných Řeků (75%) nechce, aby se Řecko, člen aliance, zúčastnilo jakékoli operace vedené NATO.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue