Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spojence zajímá 'napravená' Libye

  17:10aktualizováno  17:10
Libye po letech izolace kvůli podpoře terorismu znovu vstupuje do popředí zájmu evropských spojenců. Nejodvážnější plán načrtla Itálie. "Jednoho dne by se Libye mohla zapojit do programu NATO," prohlásil šéf italské diplomacie Franco Frattini.

Itálie, jako důležitý člen jižního křídla NATO, se nyní pokouší působit na další členy, aby aliance rozšířila své aktivity ve Středomoří a navázala užší spolupráci s dalšími - především arabskými státy.

Italský ministr zahraničí Franco Frattini počítá s tím, že by se Libye mohla za určitých podmínek jednou stát členem aliančního programu Partnerství pro mír.

"Takové zapojení by pak mohlo vést k plnoprávnému členství v alianci," citovala odvážné prohlášení šéfa italské diplomacie agentura Reuters. Návrhy na spolupráci chce Itálie přednést ostatním partnerům ještě tento týden.

Podle Frattiniho by aliance měla dovolit rozšíření takzvaného Středomořského dialogu. Ten byl zahájen v roce 1994 a účastní se jej Egypt, Izrael, Maroko, Tunis, Mauretánie, Jordánsko a od roku 2000 také Alžírsko.

Mezi hlavní cíle dialogu patří rozvoj dobrých vztahů mezi partnerskými zeměmi a členy NATO a také hledání společného postoje a vzájemného porozumění v otázkách bezpečnosti především v oblasti Středozemního moře.

Kající se země Muammara Kaddáfího
Zpět na mezinárodní scénu se dostala Libye loni v létě. Tehdy země uznala odpovědnost za atentát nad skotským Lockerbie a zavázala se zaplatit rodinám obětí celkem 2,7 miliardy dolarů. Předtím vydala soudu i původce útoku. Při atentátu proti letadlu PanAm nad skotským městečkem v roce 1988 zahynulo 270 lidí.

Počátkem letošního roku pak Libye slíbila odškodnit pozůstalé po dalším útoku z roku 1989 na letadlo společnosti UTA, které se po výbuchu nálože zřítilo do nigerské pouště. Při atentátu zahynulo 170 lidí.

Rada bezpečnosti OSN už na oplátku zrušila sankce proti Libyi, které na zemi uvalila za podporu terorismu v roce 1992.

Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, který se po krvavém vojenském převratu ujal vlády v roce 1969, se po dlouhých letech izolace snaží o zlepšení vztahů se západním světem. To se mu v posledních měsících podle expertů daří.

Za příslib odškodnění pozůstalých druhého atentátu pomalu napravuje vztahy z Francií. Při útoku totiž zahynulo na palubě letounu společnosti UTA 54 Francouzů. Za avizované zrušení jaderného programu pak příslib USA, že zruší americké sankce vůči Libyi.

Analytici však upozorňují na skutečnost, že "opravdu nepříjemnou" pro západní svět zůstává především osoba samotného Kaddáfího. "Libyjský vůdce přizná vinu - čímž se znemožní před civilizovaným světem a připomene své hrdinské činy arabské ulici, které po pádu Husajna chybí vůdce - odškodní pozůstalé a bude odměněn zrušením sankcí OSN - nikoli sankcí amerických," uvedl například politolog Zdeněk Kříž.

Podle něj na tomto stavu vydělají všechny strany. "Kaddáfí by ale do budoucna neměl zapomínat, že boží mlýny melou pomalu ale jistě a že anglosaské národy mají dobrou paměť," dodal.

Francie: Měli bychom zájem
Smířlivě se tvářící Francie už s Libyí o urovnaní vztahů zahájila první jednání. O budoucnosti francouzsko-libyjských vztahů hovořili počátkem roku v Paříži libyjský ministr zahraničí Abdar Rahmán Muhammad Šalgham s francouzským kolegou Dominiquem de Villepinem a prezidentem Jacquesem Chirakem. Z jednání vzešlo společné prohlášení o vůli ke zlepšení vztahů.

Podobně se zachovaly USA, když odvolaly sankce a vyřadily Libyi ze seznamu zemí podporujících terorismus. Kaddáfí kajícně přiznal, že jeho země v minulosti usilovala o vývoj jaderných zbraní.

Nyní ale hodlá zbrojní programy tohoto druhu zrušit. Příčinou překvapivého přiznání je snaha zlepšit její pověst a znovu upevnit její mezinárodní postavení. Americký prezident George W. Bush v reakci oznámil především k dalším zemím usilující o zbraně hromadného ničení, že "Spojené státy jsou schopny nabídnout i politiku usmiřování".

S pochvalou směrem k Libyi přispěchala i Británie. Premiér Tony Blair označil krok Libye za znamení, že se opět zařazuje mezi plnoprávné členy mezinárodního společenství.

<span style='color:red;background-color:yellow;'>natoaktual</span>.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.