Splátka za školní internet budí pochybnosti

  • 75
Generální dodavatel projektu Internet do škol, konsorcium AutoCont/Český Telecom, si naúčtoval sto padesát milionů korun za to, že školám poslal jednoduché dotazníky a pak je seřadil podle toho, kolik mají počítačů a zda a jak jsou připojeny k internetu. Alespoň tak to ministr Eduard Zeman píše v dokumentu, který minulý týden předložil vládě: za "získání informací ve školských zařízeních a setřídění škol podle jejich vybavenosti" vyčerpal generální dodavatel 149,999 milionu korun.

Taková částka by stačila na platy a odvody z mezd pro 300 zaměstnanců s průměrným platem třicet tisíc korun na dobu jednoho roku. "Ta cifra je úplně mimo. Tohle by mohlo stát nanejvýš půl milionu korun," říká Michal Kašpárek, ředitel společnosti Consumer Data, která se zabývá rozesíláním dotazníků.

Mluvčí projektu Jiří Chvojka tvrdí, že lidé z ministerstva nejsou informováni a dodavatel ve skutečnosti "odvedl výrazně vyšší sumu prací". Předseda představenstva společnosti AutoCont Vlastimil Palata si pomáhá příkladem: "Když chcete poslat raketu na měsíc, deset procent z ceny utratíte jenom za to, že řídíte součinnost lidí, kteří se na tom podílejí." Zveřejnit obsah faktury, a vyloučit tak jakékoliv pochybnosti o přiměřenosti ceny však dodavatel odmítá.

První faktura na 150 milionů korun, kterou ministerstvo školství proplatilo generálnímu dodavateli akce Internet do škol, dává za pravdu kritikům tohoto projektu. Ti varovali, že svěřit zakázku celkem za 4,4 miliardy korun monopolnímu dodavateli není průhledné a že to celý projekt prodraží.

Z materiálu, který ministr Eduard Zeman minulý týden předložil vládě, vyplývá, že konsorcium AutoCont/Český Telecom, si 150 milionů nechalo zaplatit za pouhé zjištění, kolik mají školy počítačů a zda a jak jsou připojené k internetu. Je to zhruba třicetkrát vyšší suma, než jakou by si účtovaly firmy, které se rozesíláním a hodnocením dotazníků zabývají.

"Dodavatel vypracoval dotazník, rozeslal ho školám, v některých provedl fyzickou kontrolu a pak je roztřídil podle toho, jak jsou vybavené," popisuje náplň první proplacené zakázky Vladimír Lev ze sekce informační politiky ministerstva.

Proč ministerstvo fakturu na velkou částku bez mrknutí oka proplatilo? "Je to velká suma," připouští Lev. "Ale její přiměřenost je věc názoru. Nám, kdo platíme, se to mohlo zdát hodně. Ale dodavatel si zase mohl myslet, že je to málo. Licitovat s ním by z naší strany nebylo fér," říká a dodává: "Uvítali jsme, že se projekt konečně rozjel."

Ředitel sekce státní informační politiky ministerstva školství Drahomír Fránek nad otázkou, zda ho výše částky účtované za rozeslání a vyhodnocení dotazníků nezarazila, krčí rameny: "Zarazila nezarazila. Je třeba brát v úvahu, že jsme se obrátili na komerční subjekt, který vyhrál soutěž."

V této soutěži však bylo pět ze šesti uchazečů vyřazeno jen pro formální nedostatky. Navíc je otázka, zda dotazníková akce byla vůbec k něčemu dobrá. "Dotazníky se stejně nikdo neřídí. Nezávisle na našem vybavení nám manažer řekl: Dodáme vám šest počítačů, jeden server a jednu tiskárnu," říká ředitel turnovské základní školy Karel Bárta.

Mluvčí projektu Jiří Chvojka však tvrdí, že dodavatel udělal mnohem víc než jen dotazníkovou akci. Na otázku, proč to ministr v materiálu pro vládu nezmiňuje, Chvojka odpovídá: "Nemohu za to, že lidé z finančního oddělení nejsou dost detailně informováni o tom, jak projekt probíhá. Pravda je taková, jakou jsem vám řekl já."

Podle předsedy představenstva AutoContu Vlastimila Palaty stálo víc než dotazníky "místní šetření Telecomu ve školách a jejich fyzické obhlídky a vymýšlení toho, jak se celá ta věc bude dělat, tedy detailního procesního modelu".

Zveřejnit obsah faktury nebo alespoň přiblížit, kolik lidí a jak dlouho dělalo zmíněný detailní procesní model, Palata nechce: "Z obchodního hlediska není smysluplné, abych takové věci komunikoval."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video