Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Senátoři odmítli kandidátku, kterou do rady ÚSTR prosazoval Zeman

  9:55aktualizováno  9:55
Spisovatelka Lenka Procházková se členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nestane. Senát ji nezvolil ani ve druhém kole tajné volby, oznámil předseda senátní volební komise Luděk Jeništa (za STAN). Prezident Miloš Zeman tak bude muset předložit horní komoře jiného kandidáta.

Lenka Procházková | foto: ČTK

Procházková dostala ve středečním prvním kole tajné volby pouze 15 senátorských hlasů ze 62 odevzdaných, ve druhém kole jen deset ze 45.

Nominaci někdejší signatářky Charty 77 Procházkové provázela kritika jejích současných postojů, mimo jiné od pracovníků ÚSTR (psali jsme zde). Poukazovali na to, že spisovatelka s hodnocením minulosti nakládá ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl. Zeman navrhoval Procházkovou jako nástupkyni zesnulé Naděždy Kavalírové, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů.

Fotogalerie

Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka byla Procházková před rokem 1989 odvážná. „Paní Lenka Procházková je signatářkou Charty 77. Byla odvážná v době, kdy odvaha nebyla levná. Je smutné, že přes tento fakt byla neodvážnými senátory vyhodnocena jako ideologicky nevyhovující,“ napsal.

Kontroverzní výroky

Odboráři ÚSTR v otevřeném dopise poukázali na vystoupení Procházkové, při kterých třeba pálila symboly NATO, vyzývala Česko, aby se stalo pátou kolonou v Evropské unii, nebo katolickou církev označovala v souvislosti s majetkovým vyrovnáním za národního nepřítele. Invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 pak hodnotila jako zradu západních politiků, kteří změny v Československu obětovali pro udržení mocenského rozdělení světa.

Samotná Procházková výtky vůči své osobě odmítla. Senátorům před volbou řekla, že by se jako členka rady chtěla věnovat publikační činnosti ústavu a reformnímu období v roce 1968, které ukončil vpád vojsk Varšavské smlouvy. Chtěla se věnovat i vlivu médií na likvidaci demokratických režimů nebo období druhé republiky mezi okleštěním Československa mnichovskou dohodou a vyhlášením protektorátu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na celostátní konferenci strany (23. června...
Mohli jsme přijmout deset migrantů a být v klidu, řekl Bělobrádek

Stačilo přijmout deset migrantů a Česko se mohlo vyhnout popotahování od Evropské komise. Novinářům to řekl po jednání celostátní konference strany předseda...  celý článek

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš představil 22. června Praze svou vizi pro ČR.
Babiš láká voliče slibem pětistovky měsíčně navíc každému zaměstnanci

Šéf ANO Andrej Babiš bude chtít prosadit nový zaměstnanecký výdajový paušál 500 korun. „To za rok znamená šest tisíc pro každého zaměstnance, které získají bez...  celý článek

Miloš Zeman pozval příznivce na Pražský hrad, aby jim oznámil, že hodlá znovu...
Příznivci Zemana o jeho nadávkách: Nekomentuji, nezajímá mě to, obědvám

Když přijde řeč na jeho politické oponenty, prezident Miloš Zeman obvykle posměšky a většími či menšími urážkami nešetří. Ve čtvrtek však ještě přitvrdil, když...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.