Vojáci mírových a stabilizačních sil NATO v březnu při prohlídce sídla vojenské výzvědné služby v Banja Luce našli o špionáži důkazy.
Svědčí o tom, že rozvědka během roku 2002 špionážně působila proti aliačním jednotkám mise SFOR, policii Evropské unie i proti představiteli úřadu vysokého komisaře OSN v Bosně Paddyho Ashdowna.
"Nedovolím, aby se takové skandály znovu opakovaly," prohlásil Cavić po schůzce s vrcholnými vojenskými úředníky.
Jak dodal, celá vojenská zpravodajská služba musí do dvou měsíců projít restrukturalizací a do konce letošního roku rozsáhlou reformou. Po reformě přitom Cavić volá už delší dobu a podporu má i mezi většinou poslanců parlamentu.
Ačkoliv konkrétní scénář reformy nijak nenaznačil, už v minulosti několikrát prohlásil, že by zpravodajská služba měla fungovat na principech, které jsou běžné v zemích západní Evropy.
Síly bez kontroly
Bosna a Hercegovina je od konce války z 1992-1995 rozdělena na dvě politické enklávy - bosenskou Republiku srbskou a muslimsko-chorvatskou federaci. Každá má své vlastní vrcholné instituce i armádu.
Kromě toho mají společnou vládu, parlament a také kolektivní hlavu státu. Společné orgány však nemají žádnou kontrolu nad ozbrojenými silami.
K napravení vztahů a k důsledné reformě apeloval minulý týden v Bosně i generální tajemník NATO George Robertson. Podle něj musí být armáda plně pod civilní kontrolou.
Bez toho totiž aliance nemíní uvažovat o začlenění země se dvěma armádami do svých struktur. Muslimsko-chorvatská federace už přislíbila, že společné ústřední velení nad oběma armádami podpoří. Představitelé Republiky srbské to však odmítají.
Vysoký představitel OSN v Bosně Paddy Ashdown ale po skandálu rozhodl, že obě armády budou podřízeny jedinému federálnímu ministerstvu a to už do ledna příštího roku.
Ashdown je z titulu svého mandátu oprávněn vydávat v zemi zákony.
Aféra za aférou
Špionážní aféra se plně rozhořela počátkem roku a bezprostředně jí předcházel skandál ohledně obchodování s Irákem.
Tehdy vyšlo najevo, že bosenskosrbská zbrojařská společnost Orao porušovala embargo OSN a dodávala renovované letecké motory Iráku. Firma přitom patřila pod správu armády bosenské Republiky srbské. Obchodování odhalili v září 2002 vojáci SFOR.
Zbrojařská aféra stála křeslo předsedu kolektivní rady státu Bosny a Hercegoviny Mirko Šaroviće, který měl jako prezident republiky Srbské a vrchní velitel armády aktivity firmy krýt. Šarović podal počátkem dubna sám demisi.
"Chování prezidenta Šaroviće jen reprezentuje povahu lidí, kteří stále žijí v minulosti. Aféry snižují postavení Republiky srbské a Bosny v očích mezinárodního společenství a organizací, bez jejichž pomoci nedojde v zemi k ekonomickému zotavení a reformě armády," uvítal demisi generální tajemník NATO George Robertson.
