Najatí místní experti měli vytipované jedince pozorovat 24 hodin denně, a to už od roku 2000. Sledování mělo zabránit případným útokům na budovu velvyslanectví a rezidenci velvyslance (více o sledování stovek Norů americkou ambasádou v Oslu čtěte zde).
Spojené státy později připustily, že mají kvůli hrozbám vůči svým ambasádám jakýsi "sledovací" program, ten je ale podle nich legální. Zavedly ho prý po útocích na velvyslanectví Spojených států v Keni a Tanzánii před 12 lety, kdy zemřelo na 250 lidí.
Zpráva norské televize TV2, podle níž se stovky Norů ocitly v hledáčku bývalých norských policistů a vojáků, nicméně poplašila okolní státy, a ty rozjely svá vlastní vyšetřování.
Švédská ministryně spravedlnosti Beatrice Asková na tiskové konferenci ohledně skandálu se sledováním Švédů americkou ambasádou (6. listopad 2010)
Například švédská ministryně spravedlnosti Beatrice Asková prohlásila, že lidé napojení na americkou ambasádu ve Stockholmu sledovali vyhlédnuté jedince od začátku milénia, místním úřadům to přitom neoznámili.
Dánský ministr spravedlnosti Lars Barfoed zase uvedl, že bezpečnostní služba se v Kodani hodlá sejít se zástupci ambasády a případ s nimi probrat. Naposledy se do vyšetřování pustil Reykjavík, přestože pracovníci amerického velvyslanectví jakoukoliv špionáž v zemi popřeli.
