Trestní oznámení bylo v úterý podáno u vídeňského státního zastupitelství kvůli „tajné špionáži v neprospěch Rakouska“, řekla rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová agentuře APA.
„Chceme úplné vysvětlení,“ řekla ještě předtím německé televizní stanici ZDF s tím, že bezpečnostní úřady spadající pod její ministerstvo jsou v kontaktu s těmi německými.
Podle publicistického pořadu ZDF Frontal 21 sledovala NSA do roku 2013 například pobočky německých firem, ale i evropské politiky a instituce. Mezi cíli byly podle německých médií kromě rakouských úřadů a činitelů například i úřady francouzského prezidenta a Evropské komise nebo evropský zbrojní koncern EADS a letecký výrobce Eurocopter (nyní Airbus Helicopters).
Německé kancléřství, pod které rozvědka spadá, už v dubnu nařídilo zevrubné prověření činnosti BND (více o údajné spolupráci s NSA čtěte zde). Skandál ale narušuje dosavadní harmonii uvnitř německé vládní koalice.
Vicekancléř a šéf německých sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel v pondělí prohlásil, že nynější skandál může vyvolat obrovský otřes. Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové své koaliční partnery varovali, aby se nesnažili nahánět politické body tímto způsobem. Merkelová zdůraznila, že BND bude navzdory podezřením nadále spolupracovat s NSA.
Téma odposlechů je v Německu velmi citlivé. V roce 2013 zveřejnil někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden dokumenty, které ukazovaly na rozsáhlé sledovací a odposlechové praktiky NSA. Ze zveřejněných složek vyplynulo, že Američané sledovali i vrcholné evropské politiky, mimo jiné Merkelovou (o kauze čtěte zde). Tato odhalení otřásla vztahy mezi Berlínem a Washingtonem a německá kontrarozvědka poté ohlásila, že bude sledovat také aktivity špionů spřátelených zemí, jako jsou USA nebo Británie (více čtěte zde).
