Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Špinavé kamínky z Afriky: krvavou historii rozkrývá zapomnětlivá modelka

  20:20aktualizováno  20:20
Kauza bývalého liberijského prezidenta Charlese Taylora, který čelí obvinění z válečných zločinů, zaměstnávala haagský soud tři roky téměř bez povšimnutí veřejnosti. Dokud na lavici svědků neusedly supermodelka Naomi Campbellová a herečka Mia Farrowová.

Modelka Naomi Campbellová vypovídá u soudu v Haagu | foto: AP

Obě jsou na objektivy a reflektory zvyklé. Tentokrát jim ale pozornost kamer asi moc příjemná nebyla. V nizozemském Haagu totiž musely spolu s modelčinou bývalou agentkou Carole Whiteovou vypovídat v procesu s někdejším liberijským prezidentem Charlesem Taylorem, který je obžalován u zvláštního soudu pro válečné zločiny v Sieře Leone.

Pozornost médií se zaměřila hlavně na čtyřicetiletou britskou modelku jamajského původu Naomi Campbellovou. Nedávno se provalilo, že prý před lety dostala od Taylora několik diamantů. Údajně se tak stalo po charitativní večeři u tehdejšího jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely.

Pokud se prokáže, že to je pravda, může to zlomit vaz bývalému liberijskému diktátorovi, kterého soud viní z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Dvaašedesátiletý Taylor totiž mimo jiné čelí i obvinění, že v letech občanské války v Sieře Leone finančně podporoval tamní rebely z Jednotné revoluční fronty (RUF), přičemž peníze a zbraně jim posílal právě výměnou za tzv. krvavé diamanty. Taylor však pořád skálopevně trvá na tom, že žádné diamanty nikdy neměl.

KRVAVÉ DIAMANTY A RUF

Diamanty značky Diamonds International CorporationKrvavý diamant nebo také konfliktní diamant pochází z oblastí, kde se vzbouřili povstalci a za diamanty kupují zbraně. Většinou to jsou africké země - Angola, Pobřeží slonoviny, DRK, Libérie či Sierra Leone.

AI: Zbraně pod kontrolu - Sierra LeoneRUF (Jednotná revoluční fronta) - proslula rekrutováním dětských bojovníků, kteří pod vlivem drog páchali nejhorší zvěrstva na běžných lidech. Jejich řádění připomínají tisíce lidí s usekanými údy. Během 10 let konfliktu zemřelo přes čtvrt milionu lidí.

Od oné večeře v jihoafrické Pretorii uplynulo už třináct let. Bylo proto možné předpokládat, že se výpovědi předvolaných svědkyň budou sem tam odlišovat. Trojice žen se ale na zásadních věcech neshodla skoro vůbec.

Jeden, dva, tři diamanty...? Kdo si to má pamatovat

Jedno je jisté. Naomi Campbellová v noci 26. září 1997 dostala diamant. Méně jasné však je, zda jen "jeden obrovský", jak tvrdí americká herečka Mia Farrowová, nebo "asi šest surových kamínků", které modelku slovy její bývalé pravé ruky Whiteové "zklamaly tím, jak málo se blyštěly".

Sama Campbellová před soudem nervózně uvedla, že jí tehdy v noci nějací muži zaklepali na dveře, a když otevřela, vložili jí do ruky "malý pytlík se dvěma nebo třemi zablácenými kamínky". Řekli jí, že je to dárek. Nic víc prý nedodali a supermodelka se na nic víc neptala. Sáček pak údajně celkem bez zájmu odložila na noční stolek a jeho obsah prozkoumala až ráno...

Až při snídani, kdy svůj noční zážitek popsala Farrowové a Whiteové, modelce jedna z nich řekla, že to budou diamanty a že budou od Taylora. Campbellová to prý do té doby netušila, protože "diamanty, na které je zvyklá, přece vypadají úplně jinak".

Bývalá obchodní agentka Naomi Campbellové Carole Whiteová u soudu v Haagu (srpen 2010)Americká herečka Mia Farrowová u haagského soudu (srpen 2010)

Carole Whiteová, která pro modelku pracovala sedmnáct let, než se v roce 2006 rozkmotřily, si však scénku pamatovala jinak. Campbellová prý v Mandelově rezidenci flirtovala s Charlesem Taylorem, který se toho roku v Libérii ujal prezidentského úřadu.

"Přišla ke mně s očima navrch hlavy, že jí Taylor slíbil diamanty," popisovala Whiteová průběh večeře pořádané pod záštitou dětské nadace Nelsona Mandely. Modelka toto tvrzení popřela a do agentky se pustil i Taylorův obhájce Courtenay Griffiths. Podle něj mstivá agentka "uvedla jen snůšku lží a jde jí jen o peníze".

Každopádně i americká filmová diva Farrowová u soudu řekla, že to ráno "Campbellová jistě věděla, že je to diamant od Taylora".

"Špinavé kamínky" získal šéf dětské nadace

Modelka si nakonec drahocenný dárek nenechala. Poslechla prý radu své agentky, že by vyvezení kamenů z JAR bylo nelegální, a balíček proto věnovala tehdejšímu předsedovi Mandelovy dětské nadace Jeremy Ractliffemu. I tomu teď zřejmě její výpověď zavařila.

Ractliffe, který před jedenácti lety odstoupil z vedení nadace, ale dál zůstal členem správní rady, totiž až dosud "těch několik špinavých kamínků" nadaci nepředal a ani tento dar nikde nezapsal. Současné vedení Mandelovy nadace vydalo koncem minulého týdne prohlášení, že po něm bude žádat vysvětlení.

Ať už to bylo jakkoli, plejáda celebrit na lavici svědků alespoň znovu na chvíli donutila veřejnost zaměřit pozornost na jedno z nejstinnějších údobí, které se v západní Africe odehrálo koncem minulého století, a na kauzu, při níž vůbec poprvé v historii stanul před soudem bývalý africký diktátor.

Charles Taylor je dohromady obžalován v jedenácti bodech z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti včetně mučení, znásilňování, mrzačení a zotročování. Z Libérie se v letech jeho krutovlády stala zničená země plná zfetovaných dětských bojovníků, kteří neváhali zabít kohokoli, kdo se jim postavil do cesty.

CHARLES TAYLOR

Charles Taylor před mezinárodním tribunálem (5. srpna 2010)Africký diktátor Charles Taylor se narodil v liberijské metropoli Monrovii. Jeho otec údajně patřil k potomkům osvobozených otroků, kteří se do Afriky vraceli od osmnáctého století z Velké Británie a USA.

Taylor studoval v USA, později se přidal k Muammaru Kaddáfímu v Libyi a od roku 1989 vedl v rodné Libérii povstaleckou skupinu. V 90. letech velel revolučnímu hnutí, které získalo moc nad celou zemí. V roce 1997 ho Liberijci zvolili prezidentem (získal kolem 75 procent hlasů, vědělo se však, že by v zemi rozpoutal válku, kdyby neuspěl).

Taylor nastolil autoritářský režim, netrvalo dlouho a na severu se proti němu začali seskupovat povstalci. V roce 2003 prezident ovládal už jen hlavní město a území ve středu státu. Nakonec abdikoval (i po zvýšeném tlaku USA) a byl na něj vydán mezinárodní zatykač za zločiny v Sieře Leone.

Taylor odešel do exilu v Nigérii, v roce 2006 byl na žádost nové prezidentky Libérie vydán zpět a následně poslán k soudu v Haagu. Taylor není souzen u mezinárodního soudu (ICC), proces vede soud pro válečné zločiny v Sieře Leone. Z bezpečnostních důvodů ale nezasedá v tamní metropoli Freetownu, nýbrž v Nizozemí.

I Haag odmítal hostit Taylorův proces, stejně jako třeba Španělé a Rakušané, nakonec ale soud povolil pod podmínkou, že si Taylor svůj trest nebude odpykávat v Nizozemí. Případné uvěznění nakonec přislíbila až Velká Británie. Rozsudek by měl padnout v příštím roce.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cestující v letadle, kterému se krátce po startu z letiště v Long Beach...
Letadlo prudce kleslo a posádka vyvolala paniku, stěžují si pasažéři

Cestující nedělního letu AirAsia z Perthu na Bali si stěžují na chování posádky. Ta podle nich začala křičet, když stroj prudce sestoupil o několik kilometrů,...  celý článek

Sebastian Kurz promlouvá po oznámení výsledků voleb (15. října 2017)
Kurz se zřejmě spojí s krajní pravicí. S Visegrádem bude vzdorovat Bruselu

Rakousko se po volbách chystá na pravděpodobnou koalici vítězných lidovců a krajně pravicových Svobodných. Strany sdílejí zejména tvrdý postoj k imigraci. Čeká...  celý článek

Nejméně šest obětí si vyžádaly požáry v Portugalsku, kde platí stav veřejné...
Portugalsko a Španělsko sužují lesní požáry, zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 39 osob zemřelo během požárů, které se v neděli rozhořely v hustě zalesněných oblastech Portugalska a Španělska. Portugalské úřady oznámily 35 mrtvých,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.