Špidla s Grossem se pokoušeli v minulých dnech hasit požár ve své straně a zatím toho moc neuhasili. Ostatně ani nemají mnoho šancí, protože jsou obětí nešťastného osudu české demokratické levice.
ČSSD může vládnout buď menšinově, nebo v koalici s komunisty, nebo ve spojení s nějakou liberální či pravicovou stranou. Žádná z těchto možností straně růže nemůže přinést tak brilantní vládnutí, jak by si přála.
V poměrném volebním systému na splnění svých předvolebních slibů po volbách prostě nemá. To jí také každá opozice, ať komunistická nebo konzervativní, vždy otluče o hlavu.
Tak proč byl Zeman tak úspěšný? zeptají se rýpalové. Protože jeho strana byla už tak natěšená na moc, že vidina brzkého vládnutí rozpory na krátký čas překonala. Kromě toho Zeman při líčení katastrofálního stavu země použil hrubou demagogii a na jeho stranu přešli zběhlí voliči od republikánů a další nespokojení extremisté.
To je však manévr, který Špidla použít nemohl, a nemohl by jej už použít ani sám Zeman, kdyby se o to znovu pokusil. Zeman vystřílel všechnu těžkou munici, potom zmizel ze scény a teď se z bezpečného týla posmívá. Jeho nástupci však zápasí s problémy, které bývalý premiér do značné míry sám způsobil.
Špidla na rozdíl od bezbarvého Grosse jednu vlastnost vůdce postrádá a druhou jednoznačně má. Je suchý řečník a není autorem tak šťavnatých metafor jako Zeman či Klaus. Jeho neochvějná víra ve vlastní recepty a schopnost udržet si ledový klid tváří v tvář protivníkovi jsou jeho velkou silou.
Síla vůdce se pozná i podle toho, kolik protivníků dokáže rozčilit. Špidla ještě sil zcela nepozbyl.
