Špidla ztratil důvěru velké většiny občanů

  • 240
Za pouhý půlrok ztratil premiér Vladimír Špidla více než polovinu svých příznivců. Vyplývá to z čerstvého průzkumu veřejného mínění agentury STEM. Loni v září, krátce poté, co Špidla sestavil vládu, mu důvěřovalo neobvykle mnoho občanů - 75 procent. Letos v březnu je to pouhých 31 procent. Špidla se přitom v žebříčcích popularity běžně pohyboval s podporou kolem padesáti procent.

Takový propad v žebříčcích popularity zažil jen málokterý politik. Odborníci říkají, že ztráta důvěry ve Špidlu má několik příčin.

"Premiér Špidla měl loni velkou důvěru především proto, že sestavil novou vládu, což veřejnost pod vlivem předvolebních slibů hodnotí vždy kladně. Pak mu velmi výrazně pomohlo, že lidé ocenili výkon vlády při srpnových povodních," vysvětluje analytik agentury STEM a autor průzkumu Libor Konvička.

Podle průzkumů z dob loňských ničivých povodní byly téměř tři čtvrtiny obyvatel Česka přesvědčeny, že je Špidlův kabinet zvládl na výbornou. To přineslo politické body tehdy čerstvému premiéru Špidlovi.

Pak však přišly komplikace, které pro Špidlu znamenaly ztrátu příznivců. Především šlo o vnitrostranické půtky uvnitř ČSSD. "Na poklesu důvěry se jistě podílela složitá volba prezidenta a s tím souvisící střet elit v sociální demokracii. To pak ještě vyvrcholilo sjezdem ČSSD," dodal Konvička.

Analytik dodává, že prakticky stejnou situaci zažil před pěti lety Špidlův předchůdce Miloš Zeman. I když jeho tehdejší propad nebyl tak drastický jako u současného předsedy vlády.

"Při nástupu Miloše Zemana do vlády v roce 1998 se stalo prakticky totéž. Lidé vkládali do jeho nové vlády velkou důvěru, především pod vlivem Zemanových slibů o nastartování ekonomiky nebo akce Čisté ruce. A zhruba ve stejném období jako nyní u Špidly jeho obliba a důvěra v něj klesla na úroveň třiceti procent," říká analytik agentury STEM Libor Konvička.

Zároveň připomněl, že když Zeman odcházel z pozice premiéra, zůstal s důvěrou občanů na zmíněné úrovni. Premiér Vladimír Špidla není jediným z ústavních činitelů, který ztratil přízeň veřejnosti.

Předseda Senátu Petr Pithart se ještě loňského září těšil důvěře dvaapadesáti procent občanů, zatímco dnes ho v průzkumu podporuje o dvanáct procent lidí méně.

Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek je na tom ještě o něco hůře - před půlrokem mu věřilo také 52 procent lidí, dnes je to však jen čtyřiatřicet procent.

"Trend poklesu důvěryhodnosti sice není u těchto představitelů tak prudký jako u premiéra, ale především proto, že na začátku jejich funkčního období jim důvěřovalo mnohem méně občanů než jemu," píše se v analýze výsledků nejnovějšího průzkumu agentury STEM.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video