Tam se setkal s vedoucími představiteli kubánské exilové organizace Kubánsko-americké národní nadace (CANF), jeho předsedou Jorge Mas Santosem a výkonným ředitelem Joem Garcíou.
V září minulého roku podpořil kubánský exil při návštěvě Spojených států prezident Václav Havel. Špidla šel v jeho stopách a zdůraznil nutnost podpory kubánskému exilu a odmítl potlačování lidských práv na Kubě.
Na Floridě žije drtivá většina kubánského exilu, více než jeden milion Kubánců, kteří uprchli v uplynulých padesáti letech před režimem Fidela Castra.
Přišla i Castrova dcera
Mezi návštěvníky restaurace byla také dcera kubánského vůdce Alina Fernández Revueltová, která se proti praktikám otce veřejně postavila.
V rozhovoru pro české novináře řekla, že Česká republika "dělá to, co je zapotřebí", když podporuje kubánský exil v Miami.
Špidlu rozčililo Klausovo veto |
Špidlův sobotní program: Houston a Miami |
"Nevím, ale cesta k demokracii (na Kubě) je nevyhnutelná," řekl Revueltová na dotaz, zda to bude cesta pokojná nebo násilná.
"Kubánský lid je příliš utiskován na to, aby se vzbouřil," dodala k možnosti lidového povstání.
Upozornila, že navzdory represím se Castro těší přízni některých latinskoamerických politiků a států. Mezi nimi jmenovala venezuelského prezidenta Huga Cháveze a Argentinu.
Latinskoamerické státy mají desetileté zkušenosti především s pravicovými vojenskými diktaturami, které vládly v sedmdesátých a osmdesátých letech často s veřejnou podporou Spojených států.
Latinskoamerické země jsou proto citlivé na americký tlak vůči Kubě, ale to podle pozorovatelů nutně neznamená přízeň Castrovi.