Špidla sní o vládě se zelenými

  • 102
Rozhodující strany odmítají premiérův revoluční nápad, jak mezi sebe pustit Stranu zelených. K tomu by potřeboval změnit volební zákon, k čemuž však není v parlamentu vůle. Sen Vladimíra Špidly o budoucí společné vládě se Stranou zelených se rozplývá.

Premiér totiž s největší pravděpodobností nedokáže prosadit už první a základní bod svého plánu: myšlenku, že by v příštích volbách stačila pro vstup do sněmovny pouhá tři procenta hlasů, a ne pět jako dnes.

"Myslím, že to skutečně není průchozí, zatím to prosazuje především pan premiér," říká místopředseda lidovců Jan Kasal, který o nové podobě volebních pravidel vyjednává s dalšími místopředsedy koaličních stran Stanislavem Grossem (ČSSD) a Pavlem Němcem (US-DEU). Nový zákon má sjednotit všechny normy, které se dnes voleb do parlamentu, referenda nebo komunálních voleb týkají.

Vladimír Špidla už před časem svůj nápad, který by poprvé od roku 1989 radikálně změnil tuzemský volební systém, zdůvodnil tím, že by se při větším množství stran, které by se do sněmovny dostaly, lépe sestavovaly vládní koalice.

A zároveň se nijak netajil tím, že by se mu do budoucna líbila "rudozelená koalice německého typu" - tedy spojení sociální demokracie a zelených. Premiérova iniciativa vzbudila rozruch: třeba předseda ODS Mirek Topolánek ji označil za součást snahy "odblokovat" ODS od možnosti někdy vládnout.

Strana zelených se při posledních volbách do sněmovny tříprocentní hranici přiblížila: volilo ji 2,4 procenta lidí (zhruba stejně dostala i kandidátka nezávislých). V pásmu mezi třemi a pěti procenty se hned dvakrát, v roce 1996 a 1998, ocitla strana Důchodců za životní jistoty.

Špidlův námět zatím odmítají všechny důležité politické síly - a to včetně Unie svobody, která se přitom už dlouho pohybuje pod pětiprocentní hranicí. Důvody jsou v zásadě dva: politici varují před příliš početnými koalicemi - už dnešní "trojčlenná" vláda má velké problémy s tím, vůbec se na něčem domluvit.

A navíc: o zelené voliče, jejichž počet přece jen roste, rázem velmi stojí i velké strany.
"V rámci sociální demokracie je dostatek prostoru prosazovat ekologii. Mohou si třeba u nás vytvořit platformu," říká místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

"Náš ministr životního prostředí Libor Ambrozek zájmy této skupiny dobře hájí," říká zase lidovec Kasal. Premiérova iniciativa však stojí za pozornost ještě z jednoho důvodu: v kuloárech se tvrdí, že za ní stojí premiérův dobrý vztah s předsedou Strany zelených Jakubem Patočkou.

Jeho stranu někteří politici ODS označují za trojského koně exprezidenta Václava Havla. Příklon bývalého prezidenta k ekologii dokládá i jeho výrok. "Zezelenal jsem," řekl v úterý.

"Na to téma jsme mluvili a řekl jsem mu svůj názor," říká Patočka, který se podle svých slov s premiérem schází "několikrát do roka". "Ale svůj vliv bych nepřeceňoval.
Neřekl bych, že jsem jeho poradce pro otázky volebního systému." O tom, jak budou Češi v budoucnu volit, by mělo být jasněji v půlce března.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue