Špidla: Přivedu Česko do EU

  • 20
"Chci být prvním evropským premiérem," odpovídá Vladimír Špidla na otázku, jak by chtěl být jednou zapsán v učebnicích historie. MF DNES přináší první rozhovor s novým premiérem. Co říká? O tom, jaký je ve srovnání s Milošem Zemanem: Jsme každý jiný. Jak přicházím do nových funkcí, tak je ten rozdíl jen více vidět.

O přebírání moci: Žádná dozorčí rada, žádné představenstvo nejsou doživotní funkce. Ty se mění podle názorů toho, kdo je odpovědným správcem. Vláda má možnost navrhnout změny a využije toho. Někde ve větší míře, jinde v menší...

O plnění volebních slibů: Rodičovský příspěvek vzroste. Asi tak o osm set korun a zhruba za dva roky.

O ekonomických plánech: Teď jsme v období rozpočtových schodků. V žádném rozboru nenajdete, že by naše situace byla skutečně riskantní.

O Kramářově vile: Premiér není člověk, premiér je instituce, a tak musí bydlet v prostoru reprezentujícím Českou republiku.

Premiér není člověk, je to instituce
Chci, aby Česko bylo normálním, sociálním státem uvnitř Evropské unie, plánuje v rozhovoru MF DNES premiér Vladimír Špidla budoucnost země.

Před volbami bylo zřetelné, že se chcete odlišit od svého předchůdce Miloše Zemana. Stejná snaha je vidět nyní, když jste se stal premiérem. Kdy vás poprvé napadlo, že se chcete odlišovat od Zemana?
Já jsem jiný, mám své vlastní představy, svůj vlastní způsob jednání, uvažování a řešení různých situací. Pouze tím, jak se postupně dostávám do různých funkcí a lze na mne nahlížet z různých úhlů, jsou ty rozdíly zřetelné. To není žádná choreografie. Je třeba se odmyslit od Miloše Zemana. Miloš Zeman kouří, já kouřit nebudu.

O kouření přece nejde. Vy jste třeba do různých funkcí prosadil lidi, které Miloš Zeman nemohl ani cítit: Zaorálka, Buzkovou atd.
Názory na každého člověka jsou velmi komplikované a mnohdy jsou zatěžovány různými osobními náhledy. Já jsem vybíral lidi, o kterých jsem předpokládal, že mají schopnost zvládnout svou funkci. A tak jsem se rozhodl pro ty, které jsem zvolil. A že jsem jiný, toho jste si před volbami pouze nevšimli. To je problém váš, nikoliv můj.

Radíte se někdy se Zemanem jako nováček ve funkci premiéra?
S Milošem Zemanem jsme málo věcí konzultovali už dříve. Setkával jsem se s ním samozřejmě na jednáních předsednictva vlády, rád jsem s ním mluvil, ale rozhodně to nebyly konzultace typu žák - učitel.

Poměrně početná skupina politiků v ČSSD volá, že by chtěla Miloše Zemana za prezidenta. Vy jste se nepřipojil. Proč?
Protože považuji tuto otázku za zcela otevřenou. V sociální demokracii musí proběhnout diskuse a není možné se konkrétně a zřetelně vyjadřovat k jedné osobě.

Kdy ta debata proběhne a s jakým kandidátem půjdete vy?
Teď se pomalinku začne rozbíhat a o některých kandidátech uvažuji. Bylo by ale krajně nevhodné zmiňovat jména a tím je dostávat do pozornosti. Přitom to můžou být lidé, kteří po krátké úvaze odmítnou.

Postaví vaše vládní koalice společného kandidáta?
Taková debata se nevedla. Je možné, že k tomu dospějeme; nejsou žádné důvody, které by zřetelně říkaly, že ne.

Před volbami jste sliboval vyšší přídavky, 50 tisíc na každé dítě. Kdy občané poprvé uvidí výsledky vaší vlády ve své peněžence?
Projekty podpory rodiny se začínají zpracovávat, běžné legislativní lhůty jsou tak jeden a půl roku. V průběhu dvou let by některý z těchto projektů mohl být uskutečněn.

Kterému z nich dáváte prioritu? A který bude nejprůchodnější?
Nejsnazší průchodnost má zvýšení rodičovského příspěvku.

O kolik vzroste?
Ta částka není stanovena pevně, měl by to být zhruba třetinový podíl na mzdě, kterou má obvykle mladý člověk. V tento okamžik by nárůst činil asi 800 až 900 korun.

To znamená dohromady nějakých 3300-3400 korun.
Toto je model. To neznamená, že to bude i konečný výsledek. Takto je to navrženo v koaliční dohodě.

Jak to, že nemluvíte o plošných přídavcích? To bylo vaše velké téma.
Já myslím, že jste mi položil otázku, co považuji za nejsnáze průchozí. Tak jsem vám na ni odpověděl.

Přídavky budou problém?
Myslím, že jejich průchodnost bude jistě komplikovanější než průchodnost rodičovského příspěvku.

A kdy lidé uvidí ve svých peněženkách vaši ruku, jak si na všechny ty programy bere peníze?
Naším základním plánem je uchovat souhrnnou daňovou kvótu. Daňová reforma bude probíhat průběžně. Některé daně se budou měnit různými směry, takže daňová reforma nebude žádný velký třesk.

Před volbami jste však říkal, že chcete zvednout daně lidem s vyššími příjmy. Pořád to máte v úmyslu?
Základní myšlenka je, že se musí daňový systém zefektivnit, daně zjednodušit a celková kvóta zachovat. To znamená pohyb daní v obou směrech. Je to obtížná úloha a momentálně nemá konečné řešení.

Vaše vláda už teď plánuje schodky rozpočtu za několik set miliard korun. Když normální člověk nemá peníze, obvykle méně utrácí. Proč je to v politice jinak?
Jistě jste také měl někdy v životě nějakou půjčku, takže jste byl v deficitu. Státní finance jsou komplikovanější než rodinné finance a neexistuje stát, který by neměl schodek. V žádném ekonomickém rozboru, který je hodný toho jména, jste nenalezli představu, že by situace, ve které se nacházíme, byla rozpočtově skutečně riskantní.

My ale víme, že existují meze a že na rozvrácených financích nemůžete budovat sociální stát.Teď jsme zrovna v období schodků. Chceme tyto schodky stabilizovat a naším plánem je dostat se na maastrichtská kritéria, která předpokládají schodek tři procenta HDP, někdy kolem roku 2008 až 2009.

Rozpočet je přijímán zákonem. Schodek, který sněmovna povolí, je pak obvykle mnohem vyšší, stejné to bude i letos. Jak je to možné?
Podívejte se do rozpočtového financování kteréhokoliv státu.

Takže zákon o rozpočtu je v podstatě taková hra?
Není to hra. A musí se vyvinout úsilí, aby to bylo pokud možno přesné. Ale uvědomte si, že státní rozpočet v sobě obsahuje kolem 700 miliard, tzn. procento je 7 miliard. Jakákoliv předvídací činnost má jenom určitou schopnost být dokonale přesná. Předvídat na rok dopředu parametry něčeho tak komplexního, jako je státní rozpočet, s přesností řekněme na desetiny procenta, to je úloha, která není z tohoto světa.

Když mluvíme o rozpočtu, bude v tom příštím také částka 20 miliard na prohranou arbitráž kvůli televizi Nova, jak to napsal na své webové stránce ministr Mlynář?
Ministr Mlynář to napsal ještě jako občan Mlynář. Vytkl jsem mu to, protože si myslím, že předvídat takovéto věci prostě není rozumné. Samozřejmě, že ve všech rozpočtech musí být úvahy o nepředvídaných okolnostech, protože může nastat všechno možné, ale tuto otázku dál komentovat nebudu.

Jaké změny můžeme čekat v mediálních radách, dozorčí radě České konsolidační agentury a vedení Fondu národního majetku?
Žádná dozorčí rada, žádné představenstvo nejsou doživotní funkce. Ty se mění podle názorů toho, kdo je odpovědným správcem. Vláda má možnost navrhnout změny a využije toho. Někde ve větší míře, jinde v menší míře, ale ty orgány nejsou nedotknutelné.

Problém mediálních rad je trošku složitější. Chceme provést významné politické uvažování o celkové struktuře mediálních zákonů, rad a v podstatě regulace mediálního prostředí. Jistě uznáte, že je velmi zvláštní, když se o významné soukromé televizi prakticky nedá zjistit, kdo je jejím vlastníkem.

Bude podle nových mediálních zákonů jednodušší odebrat někomu licenci k vysílání?
Ano. Licence, to je veřejný zdroj - je to podobné jako práva k vytěžení ropného pole - a držitel má právo využívat tohoto veřejného zdroje za určitých podmínek. A naše legislativa je v tomto bodě nedostatečná.

Zruší vaše nová vládní většina imunitu poslanců a senátorů?
Zrušení poslanecké imunity nelze navrhnout, významně by to oslabilo pozici poslance. Poslanec bez imunity by byl totální oběť jakýchkoliv lobbistických skupin.

Tak ji aspoň omezíte?
Ano. Uvažujeme o tom, aby imunita už nebyla věčná, ale vázána na volební období: tedy pokud sněmovna odmítne poslance vydat, šlo by ho stíhat, až poslancem nebude. Myslíme si, že není správná tzv. přestupková imunita. Poslanci a senátoři mají být podrobeni běžnému řízení při přestupcích jako jiní občané. Současný systém není vhodný a je dobré ho zrušit.

Budou se vaši ministři dál po republice prohánět auty s majáčky?
To je nástroj zcela mimořádný a má se využívat pouze v mimořádných případech. Jen příklad: 11. září minulého roku jsem kvůli operaci premiéra byl člověkem, který uváděl zemi do pohotovosti. Dovedete si představit, že by bylo správné, abych vězel tři čtvrtě hodiny někde v nějaké zácpě?

To je extrémní příklad. Má ale ministr maják použít, když spěchá do sněmovny? Ne, je určen pro vážné případy.

Mimochodem, vy sám máte maják na střeše?
Nikdy jsem ho na střeše neměl. Teď ho tam mám, protože mám ochranku, to jsou dvě auta. A ostatní řidiči se neurvale cpali mezi první a druhé auto. Ochranka mi sdělila, že není schopna plnit to, co má. Tedy jakž takž jsem se přizpůsobil. Ale netroubím a nepoužívám ho.

Vaše vláda má ještě co privatizovat. Mimochodem už přišlo do státní pokladny třináct a půl miliardy za Unipetrol, který Zemanova vláda prodala před půl rokem Andreji Babišovi?
Nemám bližší informace, rozhodně ve středu tam ještě nebyly.

Co s tím uděláte?
Posoudí se smlouvy, a když se ukáže, že nejsou splněny, tak se zruší. Dovedu si představit ještě různé cesty, ale základní princip je jasný.

Kolik peněz byste chtěli dostat za Český Telecom?
Vláda má představu o ceně. Ale je to ještě otázka jednání.

A cena za ČEZ?
Privatizace ČEZ je rozhodně záležitost velmi vzdálená a bude se ještě vést debata, zda jej vůbec privatizovat. U Českého Telecomu se ta záležitost vyřeší v dohledné době.

Už jste se přestěhoval do Kramářovy vily?
Nepřestěhoval jsem se.

A uděláte to?
Stěhovat se budu, protože premiér je instituce, to není člověk. Ten se nestěhuje do nějakého bytu, ten se stěhuje do prostorů, které současně reprezentují jeho stát. Kramářova vila je krásný objekt na krásném místě a je povinností premiéra se tam nastěhovat.

Jak se vám líbí život s premiérským servisem? S ochrankou, s tím, jak vás všude popostrkují...
Je to obtížná součást té práce. Ale znovu říkám: je to instituce, a člověk je povinen jej přijmout v těch prvcích, které vyžaduje.

Váš předchůdce Miloš Zeman už při nástupu do funkce věděl, že vydrží čtyři roky a půjde do důchodu. Uvažujete stejně?
Mým cílem je být dobrý premiér a to, jak dokážu naplnit povinnosti, rozhodne o mém politickém životě.

Důchod tedy neplánujete.
Je mi 52 let a v šestapadesáti si přece jen zdravý člověk nemyslí, že má jít důchodu. Takže to neudělám.

Protože to nejde.
A ani to není mým záměrem. Nějak pracovat budu.

Až budete za čtyři roky stát předávat svému nástupci, jak by měl podle vás vypadat?
Ale základní můj cíl je, aby po tomto volebním období Česká republika byla součástí Evropské unie a naprosto běžným, standardizovaným sociálním státem, o jehož budoucnost by nikdo neměl starost. Budoucnost samozřejmě nebude růžová, ale věci, které přijdou, jsou normální a zvládnutelné.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video