Špidla neprosadil vizi sociálního státu

  • 50
Vladimír Špidla zasedl do křesla ministra práce ve chvíli, kdy se ekonomika potácela v krizi. Řady nezaměstnaných se poprvé po roce 1989 rychle rozšiřovaly. Pět procent lidí bez práce znamenalo společensky neúnosnou hranici. Budila v lidech obavy a nejistotu.

Už tehdy ekonomové i mezinárodní instituce včetně Světové banky či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj varovali, že jedním z důvodů rostoucí nezaměstnanosti jsou štědré sociální dávky, které řadě lidí s nižší kvalifikací zaručují lepší životní úroveň než práce.

Vladimír Špidla to odmítl připustit a odmítá to dodnes. Slíbil, že nezaměstnanost sníží silným růstem ekonomiky. Hospodářství skutečně za vlády ČSSD zažívá úspěšné časy, nezaměstnanost se však zvýšila.

"To, jaká je dnes, považuji za relativní úspěch," řekl před časem Špidla. "Celá ekonomika procházela výraznými změnami. Kdybychom nepovažovali boj s nezaměstnaností za prioritu, byla by dnes mnohem vyšší," odmítl přiznat neúspěch.

O několik dní později už sliboval, že pokud se udrží u moci, vytvoří 200 tisíc nových pracovních míst. Je ironií, že právě o tolik se za vlády ČSSD řady nezaměstnaných rozšířily. Lidé navíc zůstávají bez práce čím dál déle. Štědrá sociální síť odrazuje ty méně kvalifikované od práce dodnes. Špidla pro zvýšení motivace k hledání místa nic neudělal. Stále totiž nepřipouští, že to je jeden z důvodů, proč je nyní v Česku bez práce téměř desetina lidí.

Tezi o tom, že "sociálně opatrovatelský" stát by měl zaručit lidem dobrou životní úroveň, opakuje Špidla, kudy chodí. V rozhodujících chvílích politických klání od ní však často ustupuje. Zemanova vláda slíbila loni státním zaměstnancům, že se jim od letošního ledna zvýší platy o šest procent. Poté, co jí sněmovna vrátila státní rozpočet, udělala politicky líbivé kosmetické škrty. Jedním z nich byla úspora 1,5 miliardy korun na platech státních zaměstnanců.

Zvýšení platů se odsouvalo na duben. Odbory začaly protestovat. Vláda tedy platy zvedla už v březnu, navíc o vyšší částky. Takže v konečném součtu dostanou stejně. Špidla ve vládě se škrty v platech souhlasil. Stejně tak navrhl, aby se o rok posunulo rozšíření platových tabulek pro státní zaměstnance z 12 na 16 tříd. Zatěžovalo to v problémech se potácející státní rozpočet dalšími devíti miliardami.

Vědci, lékaři či policisté si tak kvůli Špidlovu návrhu na vyšší příjem o rok počkají. Loni v létě začaly rychleji růst ceny a vláda měla povinnost zvýšit od září penze, udělala to až v prosinci. Ve finiši vládního angažmá se však Špidla penzistům postaral o jistotu pravidelného zvyšování důchodů vždy na Nový rok. Zákon schválil minulý týden parlament.

Poslanci a senátoři vizím Vladimíra Špidly nepřáli. Dokázal jich uvést do života jen velmi málo. Poslanci smetli jeho vizi reformy penzí. V systému důchodů, který každoročně končí ve ztrátách desítek miliard, se tak vůbec nic nezměnilo.

Podobně dopadl i jeho plán na plošné přídavky pro děti. Za ten si vysloužil vůbec nejtěžší kritiku ekonomů. "Sociální dávky bohatým? To nemá žádnou logiku," říkali unisono. "Je to dávka pro děti, ne pro jejich rodiče," ohrazoval se Špidla.

Po dramatických diskusích a přes velký odpor ODS nakonec prosadil zákon o státní službě. Ten má zajistit 80 tisícům státních úředníků lepší platy a další výhody. Lidem pak kompetentnější a ochotnější úřady. "Jsem zásadně proti tomu, aby se z úřadníků dělala specifická kasta lidí," prohlašuje Václav Klaus. Špidla i v tomto zákoně, který požaduje Evropská unie, musel parlamentu v mnohém ustoupit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video