Špidla nejspíš bude eurokomisařem

  • 86
Vladimír Špidla se s největší pravděpodobností stane eurokomisařem v nově sestavované "evropské vládě". Hned několik vysoce postavených sociálních demokratů MF DNES potvrdilo, že odstupující premiér se pro práci v Bruselu už opravdu rozhodl.

Sám Špidla to však nechce potvrdit: "Vláda není sestavena a já veškeré osobní věci odvozuji až teprve od toho okamžiku. Tak teď žádné komentáře a žádná rozhodnutí," zopakoval.

Úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross řekl, že už skutečně zná Špidlovo rozhodnutí. "Znám výsledek, vím, že už se rozhodl, ale nemohu říct jak. To je na něm," řekl Gross.

Tomu, že Špidla přijal bruselský post, nasvědčují i další čtvrteční události a výroky. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach v rozhovoru pro BBC prohlásil, že by Špidla byl "určitě jeden z vhodných kandidátů na tuto pozici".

A navíc naznačil, že by jeho strana byla ochotna diskutovat o výměně stávajícího českého eurokomisaře Pavla Teličky, jehož odchod žádají lidovci. "Politická situace se změnila, je legitimní to diskutovat," řekl Škromach.

Úvahy o takové rošádě navíc přicházejí v "pravou chvíli". Nová evropská komise se totiž právě teď, po evropských volbách, začíná sestavovat a její šéf José Barroso chce co nejrychleji znát jména kandidátů z jednotlivých členských zemí unie.

Stejně jako Vladimír Špidla se s vládní funkcí rozloučí pravděpodobně více než polovina členů jeho vlády. Budoucí premiér Stanislav Gross totiž chce svou vládu od té předchozí co nejvíce odlišit. "Chystám výraznou obměnu ministrů," zopakoval Gross.

Podle informací MF DNES chce Gross do svého kabinetu přivést více žen a také několik nestraníků se zkušenostmi z hospodářské oblasti. Kromě šéfa CzechInvestu Martina Jahna se mluví třeba o bývalé šéfce Transgasu Aleně Vitáskové.

Špidla vytlačil svého muže

Pro odstupujícího premiéra Vladimíra Špidlu nemůže být rozhodování, zda právě on nahradí na postu českého eurokomisaře Pavla Teličku, úplně jednoduché.

Byl to právě on, kdo počátkem roku Teličku do Bruselu prosadil navzdory lidovcům i některým spolustraníkům a zejména pak opozici. Telička tehdy zaplnil díru po původním kandidátovi Miloši Kužvartovi, který se v Bruselu uvedl bídnou angličtinou a raději rezignoval.

Telička ve čtvrtek odmítal komentovat to, že by měl být 1. listopadu nahrazen právě Špidlou. "Opravdu tuto věc nemohu v tuto chvíli komentovat," řekl na už několikátý dotaz. Stejně tak odmítl potvrdit, zda mu Gross poslal textovou zprávu, že eurokomisařem bude na základě svého přání Špidla.

"Od dnešního dne do konce příštího týdne zastupuji předsedu komise Romana Prodiho. Z toho mi vyplývá tolik úkolů a povinností, že nad čistými hypotézami, co bych dělal, nemám čas přemýšlet. Jsem člověk, který reflektuje fakta, pokud se změní, teprve pak budu přemýšlet, co dál," řekl MF DNES Telička na otázku, co by v případě výměny dělal.

Jaká může být Teličkova budoucnost, když tak rychle a tak mladý dosáhl na nejvyšší stupeň v hierarchii evropské byrokracie? Obvykle totiž po odsloužení pětiletého období komisaři odcházejí do politického důchodu.

Někdy se vracejí do politiky na posty ministrů, ale Telička vždy opakoval, že o kariéru politika příliš nestojí. Teoreticky by se mohl vrátit zpět na ministerstvo zahraničí. To však záleží na tom, kdo tento resort povede.

Telička sice nepatřil k nejbližším důvěrníkům odstupujícího ministra Cyrila Svobody, ten ho nicméně respektuje jako velice schopného a zkušeného diplomata. Telička by mohl dostat post velvyslance.

Také by mohl zcela opustit svět diplomacie a vrhnout se do soukromého sektoru. Půl roku ale nebude smět pracovat pro firmy působící v oblasti, kterou jako komisař spravoval, tedy například v masokombinátu či v mlékárně.

Teoreticky by mohl dostat post v některé z dalších evropských institucí, ale ty jsou už rozděleny a nebylo by snadné pro Českou republiku nějaké vrcholné místo nyní získat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video