Špidla: Krach ústavy přinese problémy

  • 563
Od zpravodaje MF DNES – Summit o ústavě ztroskotal, před Evropou se otevírá vyhlídka na vnitřní štěpení. To si uvědomují i čeští politici. "Je to etapová porážka, kterou utrpěla Evropa. Přinese to nepochybně problémy," komentoval neúspěch summitu premiér Vladimír Špidla.

Summit se o dohodu snažil. Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel uvedl, že na něm byly předloženy celkem tři návrhy na kompromis. Dva z nich vyhovovaly Polsku a Španělsku, ale odmítlo je Německo. Třetí byl přijatelný pro Němce, ale ne pro Španěly a Poláky.

Češi však nechtěli kvůli neúspěchu odsuzovat žádnou stranu. Špidla poukázala na to, že nynější svět  bývá často označován za "globální vesnici". "Dá se říci, že v různých vrstvách vznikají různé poměrně malé "vesnice", kde je určitý počet lidí, o které pořád zakopáváte. Takže existuje i globální vesnice premiérů, kde premiéři o sebe neustále zakopávají. A kdo byl na vsi, ví, že není radno příliš zřetelně a výrazně mluvit o svém sousedovi," dodal.

Můžou za to Češi 
(komentář Martina Komárka čtěte zde)

Čechům je jen jasné, že problémy přijdou a mají také představu kde. „Budou to problémy při finanční perspektivě a mnohé další problémy,“ uvedl Špidla.
Podle Špidly bude bez ústavy obtížné rychle a včas přijímat rozhodnutí v řadě důležitých otázek.

Je tu však ještě jiný možný výklad. Německý kancléř Gerhard Schröder dal totiž najevo, že odpůrci ústavy pocítí svůj odpor na snížené ochotě Německa vkládat peníze do rozšíření. A Němci dávají unii ročně pět miliard eur, které se jim nijak nevrátí.

Po ztroskotání summitu pak Schröder oznámil, že bude usilovat o to, aby příspěvky pro unii nepřekročily jedno procento HDP. Zatím může unie od států žádat 1,12 procenta HDP ročně, tedy něco přes sto miliard eur. Unie by tak přišla o peníze právě ve chvíli, kdy začíná finančně náročné rozšíření.

Problémy však mohou být i jiné než peněžní. Na pořad dne se totiž dostává myšlenka „tvrdého jádra“ Evropy - skupiny zemí, které se zrychlenou integrací vytvoří základ pro novou velmoc v Evropě. K "tvrdému jádru" se přihlásil německý kancléř Gerhard Schröder a také francouzský prezident Jacques Chirac poznamenal: "Myslím, že je to dobré řešení – dává to příklad, vytváří to motor."

Čeští zástupci dali najevo, že se nemíní nechat odstrčit od stolu, kde se dělají hlavní evropská rozhodnutí. Jejich hlavní prioritou je udržení jednotné unie. Ale pokud "jádro" vznikne, "je naší politikou být u toho, být tam, kde je rychlost (integrace) větší", jak řekl Špidla.

"Bruselská nedohoda
je nicméně spíše nedohodou části evropské politické elity, které šlo při prosazování jednotlivostí více o osobní prestiž než o budoucnost evropského kontinentu," píše ve svém stanovisku k výsledkům bruselského summitu mimo jiné prezident republiky Václav Klaus.

Připomněl, že Česko si nemůže dovolit zůstat na okraji. „Není naší politikou být v okrajové, pasivní pozici Kdykoli se Česká republika dostala do okrajové nebo izolované pozice, mělo to dříve či později neobyčejně těžké důsledky pro její osud,“ uvedl.

Připustil, že v případě nezbytí je v českém zájmu snažit se o účast na tvrdém jádru. "Naší politikou je dosáhnout intenzivní prací toho, aby se (unie ) nezměnila na dvourychlostní Evropu. Ale pokud k tomu dojde a bude to z logiky věci daný proces, tak je naší politikou být u toho," prohlásil Špidla.

Podtrhl, že už nyní lze mluvit o českém vlivu na unijní politiku, "i když dějiny budeme dělat až tak za čtyři roky", jak dodal položertem.

Unie chce nyní vyčkat – předpokládá se, že do voleb ve Španělsku na jaře 2004 toho nelze příliš dosáhnout.

Summit začal v napjaté atmosféře
"Karty se zatím neukázaly," řekl český premiér už v pátek odpoledne. Už během  oběda před jednáním zaznamenal značně napjatou atmosféru. Podle Špidly jsou nejproblematičtějšími body způsob rozhodování uvnitř unie a počet komisařů.

Drama na ulici
Nedaleko od dějiště summitu došlo totiž k přepadení a loupeži.
Lupič, který zjevně nevěděl, co se v Bruselu děje, pak vysokou rychlostí vyrazil "ve velmi špatném směru", jak to popsal mluvčí bruselské policie. Totiž ve směru k zátarasům, které obkličují místo summitu.
Když policisté viděli vůz, přijíždějící ve vysoké rychlosti, možná si vzpomněli, co prožívají Američané v Iráku, kde jsou sebevražedné útoky na denním pořádku.
Zahájili proto rychle palbu na vůz. Po dvou ranách prchající lupič odbočil, ale to už měla policie poplach.
Záhy našli lupičův vůz v boční ulici – stopy krve prozradily, že jeho řidič byl zraněn. Pátrání po nemocnicích zatím odhalilo dva podezřelé.
Do nemocnice byla s menším zraněním převezena i oběť loupeže.

Premiér se přiklání k dohodě z Nice, která dává každé zemi odvážený počet hlasů – Česká republika jich má mít 12, Německo 29, Polsko 27.

Vladimír Špidla nicméně přiznal, že Česko nemíní na této otázce "vykrvácet". Vládní mandát umožňuje jednat i o jiných variantách. "Máme asi tři sta výpočtů různých variant se všemi možnými důsledky," uvedl.

Za třetí vážný problém označil český premiér spor mezi zastánci větší nebo menší integrace, který souvisí s jednomyslným rozhodováním v unii. Tento spor si podle něj vyžádá nejvíce času.

Itálie chce zkrotit neposlušné
Nyní se čeká, zda italský premiér Silvio Berlusconi, který v současnosti předsedá unii, předloží při večeři první kompromisní návrh ústavy. Mají také začít pohovory předsednické země EU s těmi, kdo dělají největší problémy.

Berlusconi předem odmítl jakýkoli kompromis, který by ústavu oslabil. "Nepřijmu kompromis nízké úrovně, který by vedl ke vzniku Evropy neschopné řídit své věci. Bude lépe pokračovat v jednání než skončit se špatným výsledkem," uvedl.

Nepřímo tak varoval Polsko a Španělsko, které se tvrdošíjně brání tomu, aby v ústavě zůstal nový systém rozhodování, který oslabuje jejich hlas. Berlusconi ujistil, že jednání skončí nejpozději v neděli.

Konečná podoba evropské ústavy podle něj ukáže, zda unie zůstane politicky pouhý "trpaslík" nebo se stane politickým "obrem".

"Pokud nyní dobře zvládneme mezivládní konferenci, bude mít Evropská unie v roce 2009 svého prezidenta a ministra zahraničí – bude to Evropa, která dokáže být silná na světové scéně," připomněl.

Ústava, o níž se jedná, vznikla letos v létě, kdy ji po roční práci dokončil Konvent o evropské budoucnosti. Od října pracovalo 25 vlád na dalších úpravách tohoto návrhu – změny se zaměřovaly z velké části na mocenské otázky.

Evropa buduje vlastní obranu
Už před jednáním o ústavě se EU dohodla na dalším kroku k vytvoření vlastní evropské obrany. Summit schválil vytvoření nových struktur uvnitř NATO i mimo alianci poté, co Washington stáhl své výhrady proti nim.

"Konečně má Evropa vlastní vojenskou kapacitu," prohlásil Berlusconi. Zdůraznil, že EU nechce být "ekonomický obr a politický trpaslík"

Kromě obrany schválil summit i první evropský plán pro růst. Uvolní velké peníze na budování dálnic, železnic, mostů i přístavů. Z unijních zdrojů se má hradit celkem pětina nákladů na projekty, jako je například dálnice z Brna do Vídně.

Unie také potvrdila, že k dalšímu rozšíření dojde v roce 2007, kdy přistoupí Rumuni a Bulhaři. Chorvatsko si zřejmě ještě počká.

Francouzský prezident Jacques Chirac a italský premiér Silvio Berlusconi na summitu EU v Bruselu. (12. prosince 2003)

Belgický premiér Guy Verhofstadt (vpravo) se svým šéfem diplomacie Louisem Michelem ukazují návrh evropské ústavy. (12. prosince 2003)

Šéf Evropské komise Romano Prodi (vlevo), francouzský prezident Jacques Chirac a švédský premiér Goran Persson na summitu EU v Bruselu. (12. prosince 2003)

Britský premiér Tony Blair naslouchá italskému premiérovi Berlusconimu na summitu EU v Bruselu. (12. prosince 2003)

Italský premiér Silvio Berlusconi informuje novináře o průběžných výsledcích summitu EU v Bruselu. (12. prosince 2003)

Vladimír Špidla na summitu o evropské ústavě.(13.12. 2003)


Video